Příběhy andělů

Andelska zpoved.

Andele me poslali k vam sem,rekli jenom "lasku v srdci mej a pomahej lidem vsem."
Sily mas dost,ty to zvladnes.Ukol to sice lehky neni,ale ty z nesnazi najdes rozuzleni.

Nejprve mi smutno bylo,styskalo se mi,po andelech,co nechali me samotnou tady na zemi.
Castokrat volat je zkousela jsem,televizni kabel jako telefon pouzivala jsem.
Ale potom,zakratko,bylo jasne,ze tenhle telefon ma utrzene sluchatko.
A ze neni s andeli touhle formou spojeni.A ze pouze ve sneni,je mozne s nimi mluveni.
Ach jak rada vecer uleham,premlouvat s e nikym nenecham a tak sladce a dlouho spim.
Rano se casne vzbudit neminim.

Muj zivot,to je cesta,ktera obcas vede blatem,lemovana trnim,pres kameny a cernym lesem.
Vymoly a propasti zdolavat na te ceste musim.
Jit prikladem,jit kupredu,neotacet se,necitit strach a vsechnu bolest odehnat.
Tak tohle casem otupi a obcas se mi to hnusi.
Necitlivi lide,egoisti,co tvrde srdce maji,neznaji soucit a laskou pohrdaji,tak tohle me desi.
Proc mam jim pomahat?
Jsem citliva snad vice,nez jini lide,mrazivou energii nemam rada.
Pretavit v lasku tuhle energii namaha me a boli z toho zada.
A nikdo tohle nevidi,nevedi,ze mam bolest v ramenou,ze tizi moji dusi,
lide co hlucni jsou,ti lide,co stale mluvi,rusi praci moji,ztezuji mi poslani,ktere lehke neni.


Lasku hledam,snad vecnost po ni touzim.Vibraci podobnou te moji,chci citit radost ze sdileni.
Hrejivych pocitu vsak prilis mnoho neni.Lide tohle v sobe objevit jeste neumeji.
Takze cekat mam,dokud andela nepotkam.
Dlouhe roky plynou,andela hledam.
Naznaky tu jsou,verim tomu,co vnimam.
Avsak najit andela na zemi,tak to je dlouhe hledani a souzeni.
Par andelu proslo mym zivotem.Byli krasni,kridla bila avsak tvrda realita casem jim dusi pospinila.
Kridla ztezkla,svesila se a uz nikdy od zeme neodlepila se.Zapomneli letat.
Citim tihu jejich tela,duse boli,z poznani,ze andele jsou zapomneli.
A me take s sebou dolu stahnout chteli.
Proto jsem je opustila.
Zase volne dychat jsem chtela.Nechci zapomenout letat.
Chci byt zase andel bily,odpustit tem,co mi zaprasili muj vzacny sat.
 
Zase letam sama,letam v oblacich.
Jsem volna jako ptak.Neni proc si stezovat.
Nemam chut uz tolik lidem pomahat,za kazdou cenu svou dobrotu jim dat.
Nechci si zase bily sat umazat.
Snad andele z nebes mi prominou,ze mam prosbu jedinou a to poznat andela,
co neni treba mu pomahat.Co nema kridla zlomena a vzletnout se mnou bude chtit k vysinam.
Co neda si zakratko spoutat kridla okovy,sedou barvou nevlidnou a narky me nebudi.
Co nezna nudu a co ma rad si o andelech povidat.

Díky Míšo!