Gariho básně
Proč křičím nespokojený ?
Snad jednou…
Snad jednou budu tím,
Kdo tisíci slunci září,
Bezbožné pochyby na hranici
Upálí, a s úsměvem ve tváři
Vydá se vstříc novým světům,
A celým vesmírem proletí
Až na hranici, kde dál nic není
A svrhne pryč své prokletí.
Pak až nebude proč se trápit,
Pak uprostřed vesmíru říci bych chtěl,
Tváří v tvář, z očí do očí,
"Ahoj, zdravím tě, Samael!"
Probuzení
Vanoucí dech světlých chvil
Jenž proudí nyní tělem mým
Obnažuje kořeny, vidím nahý strach
Větve se lámou a víří prach.
Vanoucí dech zlatých rtů
Věčnou slunce záři probouzí
Slzy ze zavřených očí kanou
A duše zlatá už nezůstane stranou.
V očích těch, silou zavřených
Je moře slz a hříchu oceán
A má duše volá:
"Povstaň a neplač, povstaň a buď milován".
První nebo poslední
Na zemi se sklopenou hlavou sedím
Jakmile vše odezní
Do dlaní prázdným pohledem hledím.
Myšlenky nejsou to jediné
Co v prostoru se vznáší
Co všechno ještě nevíme
Oč život by byl snažší.
Sevřít dlaň a s ní i své pochyby
Rozdrtit je na myriády střepů
Proč křičím, nic mi přece nechybí
Proč křičím a už se zase třepu.
Proč sůl do očí sám si sypu
A očima ode zdi ke zdi těkám
Chtěl bych se smát i hloupému vtipu
Místo toho na studenou zem si klekám
Raději už dál jenom šeptám
A slova zmaru polykám
Na důvody už dále se neptám
A polknutým zmarem se zalykám.
To co bylo, je dávno pryč,
A to co není, tu dávno už bylo
Stále hledám ke své duši klíč
Jen trochu soli mi v dlaních zbylo.
Jen tak…
Krok míjí krok
Ranní rosa zlehka mizí
Nebe modré nekonečno
Vánek si hraje s korunou břízy
Stébla trávy
Hladí toho, kdo je ničí
Zelenými prsty
Ulehají a tiše křičí
Doteky slunce
Světlých dálek zlaté děti
Pozdravit svět
Pozdravit život na Zemi letí
Vlahá noc
Otevři okno
A vykloň se do vlahé noci
Slyšíš to plaché ticho?
Snadno tě získá do své moci.
Šumí les, slyšíš…volá tě!
Vyjdi ven do vlahé noci
Otevři své srdce, otevři svou mysl
Zbav se stínů strachu.
Zakloň hlavu a svět se s tebou zatočí
Cítíš tu vůni nekonečna?
Jak myriády růží s tebou ve tvé posteli
S hlavou v zeleném náručí.
Otevři své srdce dokořán
A uvidíš věci nevídané
Smích nemusí být vždycky sladký
A slzy zase slané.
Nemysli na nic
A vnímej sílu okamžiku
Vejdi do hlubin své mysli
A nech své světlo plout.
Oni se dostaví,
Přijdou za tebou,
Každou tvoji touhu
Vyplní...
Vyplní
