Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návrat

16. 11. 2008

Němým zůstal jsem

Neslyšným ohlasem

Šeptaným úžasem

V nečekanou chvíli, souzněni jsme byli

 

Nečekaně, znenadání

Od té chvíle nemám stání

Poctil mě bez varování

Tak jak už to nesvedem, svým hlubokým pohledem

 

Na chvíli zastavil se čas

A než rozběhl se zas

Nebyl třeba ani hlas

Abych konečně pochopil, kým je teď a kým on byl

 

Už tu s námi jednou byl

Jen tak by se nevrátil

aby rány staré zacelil

svou přítomností,svou bezelstností

 

pohledem z nějž mrazí

za neprostupnou hrází

úsměvem jenž porazí

ví kdo kde má být a hlavně kudy jít.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA