Jdi na obsah Jdi na menu
 


Andělské povídky

Příspěvky

Mistr

12. 10. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Kdysi dávno mluvil jeden Mistr k davu lidí. Jeho poselství bylo tak krásné, že všichni byli jeho slovy lásky dojati. V davu byl muž, který poslouchal každé Mistrovo slovo. Byl to muž velice pokorný a měl velké srdce. Mistrova slo­va ho tak dojala, že se rozhodl pozvat ho do svého domu.

 

Králův drahokam

3. 10. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Kdysi dávno žil jeden starý král. Na zlatém stole v jeho paláci zářil velký a nádherný drahokam. Každý den králova života zářil drahokam jasněji.

 

Bez začiatku a konca

17. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

V živote každého človeka dôjde čas, kedy sa musí postaviť na vlastné nohy, zobrať život do vlastných rúr a stať sa svojím pánom. Pre mňa tento čas prišiel práve teraz. Je to trochu zvláštne. Ako dieťa som sa nato veľmi tešil, že budem už „veľký“ a budem si konečne môcť robiť, to čo chcem, že budem iba to, čo chcem ,aby som bol.
 

Dračia rozpravka

16. 9. 2008

| Komentářů: 1

| Rubrika: Andělské povídky

Nevím nakolik je tahle povídka popisem našich dávno zapomenutých dějin, ale vězte, že draci byli kdysi opravdovými průvodci lidí... navíc je to tak nádherné povídání, že jsem se u toho málem rozplakala. Fakticky nádherné...
 

Anděl strážný

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Byl jsem malý a měl velké bolesti. Ležel jsem v malém pokojíčku a cítil se jak ve vězení, daleko od maminky, daleko od kuchyně. V noci jezdily po stěnách proudy světel a končily v horním rohu pokojíčku, přímo naproti mé postýlce. Vyráběli je projíždějící auta s nedaleké cesty. Co tam je v tom rohu, že končí tam každé světlo?

 

Tušení budoucnosti

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Jo, život jde dál, vytvořili jsme si sami nové svátky, milníky denního života a umírání. Věřím, že přežijeme, ale stále se ptám, zda to nemohlo být všechno jinak.
 

Na dně nelze zůstat pořád

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky


Jela jsem tramvají, koukala z okýnka na hladinu Vltavy a měla vztek na ostatní spolucestující, protože mi připadali naprosto v pohodě, vyrovnaní – nebo aspoň smíření s osudem –, a hlavně jsem jim záviděla, že netrpí pocitem, že by neměli smysl.

 

Malý příběh duše

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Poletuje světlo, jedno z nespočtu světel, ve světelném světě, v prostředku nesmírně svítivého nekonečna. Ten svět je tak nádherný a zářivý a svítící, že světla ani vlastně neví, že jimi jsou. Ono světlo je jedno z nich. Potkává mnoho jiných světel, ale vnímá je jen jako další část toho nekonečného světa, protože je v něm téměř nerozezná. Je si možná trochu vědomé toho, že celý tento svět je úžasný. Ale ten svět je úžasný stále, takže se mu význam tohoto slova poněkud vytrácí…

 

Od Straptoma

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Býval jsem andělem. Ale něco se stalo. Něco, o čem teď nechci mluvit.
A tak jsem se ocitnul tady. Na Zemi...

 

Láska andělů

4. 9. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

..."Má svěřenkyně se jmenovala Nataly. Toho dne šla černočernou nocí. V tuhle noční hodinu chodila domů jednou týdně už pět let. Líně jsem poletoval nad ní a těšil se, až přijde domů, uloží se do postele a usne. Chtěl jsem jí poslat dlouhý sladký sen a jít si zahrát s karty s Césiem, strážcem jejího bratra."...

 


 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA