(9)

KAPITOLA 9

Duchovní olej

Jedno z poselství andělských poslů míru znělo: „Nemůžeš být v míru, jestliže současně někoho necháváš, aby měl nad tebou moc. Pokud má někdo vliv na tvé myšlenky a pocity - a to až do té míry, že tě ovlivní, nejsi v míru.“

Když máme kolem sebe pevnou a neporušenou auru, jsme díky ní chráněni a nikdo na nás nemůže mít žádný vliv. Pokud je naše aura díky našim negativním myšlenkám kdekoli poškozená, jsme zranitel­ní a je pak velmi složité cítit se v klidu a míru. Aura získává na síle díky našim vlastním mocným a pozitivním myšlenkám. Taková aura je nepropustná. Potom se cítíme v bezpečí.

Andělé mohou přijít a naši auru pohladit, pokud je o to požádá­me. To okamžitě naši auru posílí a napomůže to naší ochraně.

Znovu a znovu mi říkají že jen čekají na to, aby mohli pomoci, ale že je o to musíme požádat. Můžeme je dokonce požádat, aby pomohli jiným, a oni to s radostí udělají. Odpovídají na naší energii. Když je­dete v autě a slyšíte sirénu sanitky, požádejte anděly o speciální po­moc osobě, která je v nesnázích. Nikdy nevíte, jakou pozitivní sílu dáte do pohybu.

Míroví andělé mě upozornili na současného klienta, kterého bu­du nazývat George, a k tomu přidali vzkaz, abych nezapomněla, že jsou vždy připraveni pomáhat, pokud je vybídneme.

George byl velmi milý muž duchovního založení a s dobrými úmysly, ale nacházel se v naprostém vnitřním zmatku. Cítil se být bezmocný a byl plný pocitů zloby a záště. Negativní emoce vytváře­jí v našich aurách díry, a protože jeho aura byla plná takových děr, neměl žádnou energii a začal být psychicky nemocen. Hledal příči­nu tohoto problému.

Řekl mi, že v minulém životě byl mučen a zradil své lidi. Když jsem s ním začala pracovat, zavřela jsem oči a okamžitě jsem před sebou uviděla obrázek, kde byl on spolu se stovkami provazů, kte­ré vypadaly jako hadice a byly k němu připevněny.

Když jsem sledovala jeden z těchto provazů, uviděla jsem na je­ho druhém konci dav lidí zahalených v šeru. Temná energie před­stavovala strach a zlobu těchto lidí, jež zradil. Každý z nich stále dr­žel provaz, kterým byl připoutaný. Dokonce i nyní protékal tímto provazem jejich strach a zloba jako špinavý kal hadicí.

Samozřejmě pokud by byla aura Georga pevná a neporušená, ne­mohly by tyto provazy proniknout do jeho prostoru. Ale jeho vina a zloba jim dovolily vstoupit. Ať už byli tito lidé znovu narození ne­bo ne, toto spojení bylo stále aktivní. Aktivní byly také provazce pl­né zloby, které ho spoutávaly s jeho nepřáteli.

Protože všechny tyto nezdravé provazy narušovaly jeho auru, ne­mohlo se mu nikdy podařit, aby byla silná a vyrovnaná, takže byl velmi citlivý na negativní vlivy.

Anděl mi řekl: „Jak dobře víš, jen jsme čekali a přáli jsme si po­moci. Po celý předcházející týden chodil na tvé seance a pociťoval, že jsou pro něj velmi významné, jen nevěděl proč. Bylo to proto, že jsi nás — anděly světla — žádala o pomoc.

Když jsi poprvé požádala o milost, dala jsi do pohybu mocná kola — a léčebný duchovní olej. My andělé máme obrovskou radost, když nás někdo vyzve -  jak jsi sama viděla. Během toho, co jsi zadržovala ne­gativní energii, my jsme mohli uvolnit všechny ty provazy a vyvést du­še do světla.“

Když se někomu chýlí jeho čas ke konci, andělé mu pomohou přejít na další stupeň jeho cesty. Naše modlitby mají ohromnou moc. Existují duše, které uvíznou v tomto světě. Je to způsobeno buď tím, že jsou příliš připoutány k tomuto materiálnímu světu, ne­bo jsou svázány negativními emocemi, jako jsou chtíč, nenasytnost nebo zloba. Také těmto duším andělé pomáhají přejít z jedné úrov­ně bytí na druhou, ale velmi často k tomu potřebují i naši energii. Obecné, ale i zcela specifické modlitby, které slouží tomu, aby ta­kovým duším pomohly, mají ve vesmíru velkou hodnotu.

Andělé tím, že osvobodili duše, které byli ke Georgeovi připoutá­ny, dovolili Georgeovi stát se silnějším, zdravějším a šťastnějším.

Většina z nás si neustále stěžuje na to, co nemá, nebo co nechce. Duchovní zákon říká: „Kam směřují myšlenky, tam proudí energie.“ Takže když si stěžujeme a reptáme, získáváme spíše to, co právě ne­chceme. Když se zaměříme na to, co skutečně chceme, pak toho při­bývá.

Když stále děkujeme za to, co opravdu máme, těchto správných věcí přibývá neuvěřitelnou měrou. Jestliže děti za něco děkují s po­citem lhostejnosti, nebo jen automaticky, nebo chtějí stále víc, je­jich rodiče nemají chuť něco dávat. Ale jestliže děti září radostí a děkují od srdce, rodiče mají touhu jim dávat stále více a více.

Vesmírná energie je stejná. Tím, že děkujeme od srdce za všechny dobré věci, které se objevují v našem životě, za dobré vlastnosti, který­mi oplýváme, za dary a talenty, které nám byly poskytnuty, umožňu­jeme andělům, aby nám přinášeli stále více a více. Říkalo se tomu poděkování za svá požehnání.

Tím, že děkujeme, se čistí a projasňuje naše aura.

Je to jen jiný druh duchovního oleje,

a do našich životů je tak přitahována hojnost.

(10)

KAPITOLA 10

Andělé obřadů a rituálů

Kdekoli dojde k uzavření nějaké smlouvy nebo zavázání se přísa­hou, kdekoli je podepsán nějaký svazek, je vždy nablízku alespoň jeden anděl.

Když je cokoli oslavováno s pompézností a obřadem, jsou tam přítomny doslova houfy andělů. Pomáhají posílit sílu takové událos­ti. Pomáhají udržovat právoplatnost takového svazku.

Při vzájemné přísaze je daná smlouva zapsána do zápisu a určitý anděl tam dochází, aby na daný projekt dohlížel. Například v přípa­dě manželství bude určitý anděl s danou dvojicí stále pobývat a stane se tichým hlasem svědomí a moudrým vůdcem, který se bude snažit, aby se taková dvojice nerozloučila. Nicméně, vždy máme svobodnou volbu. Pokud je sňatek uzavřen z důvodů výhodnosti, nebo pokud se ani jedna strana skutečně (duchovně, vnitřně – pozn. zpracovatele) nezavázala být s tím druhým, takové manželství není považováno duchovním světem za opravdové manželství a žádný anděl mu nebude přidělen. Stejně tak i odhodlání k přísaze hraje velmi podstatnou roli.

Při svatebním obřadu je přítomno mnoho andělů, kteří zpívají, radují se a naplňují svatebčany láskou a božským veselím. Samo­zřejmě existují svatby, kde jsou lidé, kteří se jich účastní, natolik pl­ni úzkosti a nevyrovnaní, že se jich žádná andělská energie nedo­tkne. Nicméně andělští hosté, jež jsou na obřadu přítomni, čekají na to, aby mohli pozvednout vibrace jednotlivých rodin, pokud jim to bude dovoleno.

Kdybychom se jen my, lidské bytosti, dokázali více otevřít jejich přítomnosti, jak by byl potom život světlejší a radostnější. Stav, kdy žijeme v lásce, je stavem plným jasu. Tudíž když jsme zamilovaní, jsme otevřeni vlivu nebeských pomocníků, a to ať už je můžeme či nemůžeme vidět nebo pociťovat. To naplňuje milence nádherným pocitem radosti a euforie. S andělskou pomocí vidíme v druhých jen to nejlepší.

Když naše vztahy ztěžknou, uzavřeme se a už nejsme otevřeni přijímat pomoc svých andělů, kteří stále trpělivě čekají. Všude ko­lem nás je tolik „čekající pomoci“, která je nám přístupná, jen kdybychom o ni požádali a otevřeli se jí.

Při křtu jsou vždy přítomni andělé. Opět jsou plní veselí a rados­ti na oslavě, která následuje. Vnášejí do takové události radost a ener­gii dítěti, která mu má pomáhat na jeho cestě životem.

Jakékoli mezníky na naší pouti na Zemi jsou anděly oslavovány. Přicházejí na naše narozeninové oslavy, různá výročí, promoce, růz­ná rodinná setkání, oslavy nového zaměstnání nebo povýšení. Jsou přítomni též o vánočních nebo velikonočních svátcích. Zbožňují ve­čírky, tím ovšem nemyslím nějaké alkoholické orgie, ale ryzí oslavy, kde se lidé scházejí, aby se dobře bavili a vyslovili své díky.

Když uspořádáme oslavy, týkající se rozchodu nebo rozvodu, andě­lé se toho též zúčastní a přidají své požehnání a energii na naši no­vou životní cestu. Díky tomu bude náš život plynout mnohem snadněji.

Je nádherné, když své narozeniny naplňujeme radostí a úctou. Nebeské bytosti nás při našich narozeninových oslavách podarují pomocí, která nás bude provázet po celý rok. Koneckonců nám by­la nabídnuta zcela speciální možnost přijít na tuto Zemi jako lidská bytost a toto je výročí našeho příchodu. Duše stojí frontu na to, aby mohly vstoupit do lidského těla a žít na planetě Zemi, protože mož­nosti duchovního růstu jsou zde skutečně obrovské. Každý den je nám nabízena neuvěřitelná možnost, jak rozšířit své vědomí. V ce­lém vesmíru neexistuje jiné takové místo, kde by duše mohly tak rychle růst. Když toto pochopíme a budeme si toho vážit, s potěše­ním a radostí přivítáme každý nový okamžik. Každé ráno otevřeme oči s novým očekáváním a zvědavostí. Jak mohu dnes opět vnitřně vyrůst ?  Co se dnes mohu naučit ?  Jaké výzvy dnes zvládnu ?  Jaké obavy mohu přemoci ?  Děkuji za tuto možnost.

V dávných dobách byly oslavovány všechny obřady různých vý­znamných okamžiků, dokonce i příchod jara nebo nadcházející do­ba dešťů. I zasetí semínek a sklizeň úrody si zasloužily oslavu. Vycházející slunce bylo vítáno pozdravem.

V našem domě jsme zavedli meditační večery za úplňku a andě­lé jsou při nich přítomni, aby pozvedli a nasměrovali energii. Milují posvátnou energii rituálů.

Andělé se také samozřejmě nacházejí a veselí se i při pohřbech. Pro ty, kteří mají oči, co vidí, představuje odložení fyzického těla, které je nutné k tomu, abychom mohli projít dveřmi a vstoupit do Světla, čas k radosti. Andělé směrují naše modlitby, aby co nejlépe pomohly osobě, která „odchází“, a zpívají, aby tak podpořili duši ze­snulého na jeho pouti.

Andělé obřadů a rituálů

jsou přítomni na všech oslavách různých významných okamžiků.

(11)

KAPITOLA 11

Andělé vnášejí světlo do temnoty

Zdálo se, že Gerard má ve svém životě vše, pro co se dá prožít. Pří­jemnou a milující přítelkyni, dítě, které zbožňuje, a pár dobrých přátel. Měl ale také temné vzpomínky. Jednoho dne se pokusil o sebevraž­du. Jeho rodina byla otřesena a přemluvila ho, aby vyhledal pomoc.

Skutečně přišel na jedno sezení, které mu pomohlo cítit se dobře na šest týdnů. Pak se stalo něco, co opět rozjitřilo jeho staré vzpomín­ky z dětství. Znovu upadl do deprese a paniky a přišel na druhou schůzku.

Tentokrát jsem mohla skutečně silně cítit přítomnost andělů, proto jsem se rozhodla mu o nich povědět. Poté jsem ho vrátila zpět do dětství a tentokrát jsme pozvali anděly, aby nám byli s léčením nápomocní.

Najednou ho obklopil prstenec andělů a vpouštěli do něj ryzí bí­lé světlo. Bylo ohromující to sledovat. Rozpustili pocit ublížení a bolest toho malého zneužitého dítěte, které v sobě stále nosil. Při tom, kdy zažíval jejich lásku a soucit, začal vzlykat. Když přestal, tak řekl, že se cítí naprosto báječně.

Při jiné příležitosti jsem zavedla jednoho mladého muže zpět do jeho dětství. Zcela spontánně sklouzl do minulého života, kde byl ženou a byl znásilněn. I když se nyní narodil jako muž, stále si v so­bě tyto vzpomínky a pocity uchovával.

Pracovali jsme na temných pocitech zlosti a studu, které byly v minulém životě potlačeny a jež bylo nutno uvolnit. Objevil se kroužek andělů, kteří se nad ním začali vznášet. Poradila jsem mu, aby je požádal o léčebnou pomoc. Velmi jemně jej uchopili a on cí­til, jak ho nesou stále výš a výš k vyššímu království, dokud nevyléči­li jeho pocit ublížení.

Věděla jsem, že se tento muž ocitá v krizové situaci ohledně pe­něz a že už několik let hledá léčebnou pomoc. Když na konci toho­to sezení platil, řekl: „Zaplatil bych cokoli za to, že jsem se ocitl v nebi.“

Laskavost andělů je něco, o čem se často hovoří. Jeden obchod­ník trpěl hroznou obavou z týrání. Často navštěvoval země, které byly známé týráním, a vždy se cítil být ve strašném nebezpečí.

Vrátila jsem ho zpět do minulého života, kde byl uvězněn a spou­tán těžkými řetězy a na následky tohoto mučení zemřel. V okamži­ku, kdy to znovu prožíval, se před ním objevil anděl a zbavil jeho tě­lo řetězů. Toto nádherné soucitné stvoření vyléčilo jeho zmučeně tělo a odneslo je pryč klidně a velmi jemně. (Toto jsou jeho slova.) Jemnost této bytosti na něj mocně zapůsobila.

Andělé, kteří léčí, jsou soucitní a jemní.

(12)

KAPITOLA 12

Andělé léčí naše srdce

Andělé nám touží pomoci a jsou na to připraveni. Jsou k naší planetě přitahováni v houfech a čekají na to, až je někdo povolá. To jediné, co jim stojí v cestě, aby mohli pomáhat, je, že jim nejsme otevřeni. Mají radost, když nám mohou pomoci s našimi vztahy.

Anna byla ve svém životě velmi nerozhodná. Nevěděla, co si má počít se svým vztahem. Její přítel trpěl depresemi a jejich vztah byl v troskách.

K mému potěšení přišli do místnosti andělé a dali mi najevo, že si s ní přejí pracovat.

Pozorovala jsem, jak položili dva andělé své ruce do jejího srdce, a naplnili a vyhladili několik trhlinek léčebným světlem. Když s ní pracovali, byla zcela uvolněná. Pak se přesunuli k jejímu solárnímu plexu. Viděla jsem, jak odtud vytáhli šedivý chuchvalec. Anna mi řekla, že vytáhli prach. Vypadal jako ztuhlý prach v pytli z nádoby na odpadky. Když andělé vytáhli všechny šedivé chuchvalce a vy­stavili je světelné energii, naplnili její solární plexus laskavým zla­tým světlem, které tam upevnili.

Po té mi bylo zjeveno, že je přenesena na vrchol kopce, odkud mů­že pohlédnout dolů na svůj život. Z tohoto místa viděla, že má její energie hnědou barvu jako rez a že je její přítel k ní připoután nezdravě zelenými provazy. Tyto provazy šly až do jejího krku a dusily jí.

Požádaly jsme anděly, aby vstoupili dovnitř a tyto provazy roz­pustili pomocí světla, což se také stalo, a oni poslali světlo přímo ke kořenům těchto provazů, tak, aby bylo rozpuštěno naprosto vše. Pociťovala přitom zvláštní pocit.

Když byly provazy pryč, řekla, že se cítí divně, jako by v jejím tě­le nezbyla žádná energie v místech, kde byly předtím tyto provazy. Všichni odněkud bereme svoji energii. Ona měla ve zvyku napojit se na svého přítele nebo jiné lidi, když potřebovala energetickou podporu. Nyní jsem jí poradila, aby se místo naplňování energií své­ho přítele, jak to dělávala dříve, napojila na čekající anděly.

Když do ní vstoupila ta ryzí a čistá energie, pochopila, že nikdy neměla vztah, ve kterém by stála na svých vlastních nohou. Vždy by­la na tom druhém závislá a spoléhala na něj. Řekla tichým hláskem: „Když nejsem zranitelná, nebude mi dána láska.“

Když jsem ji požádala, aby pocítila tu obrovskou kvalitu lásky, kte­rou by dostala, kdyby už nebyla nadále zranitelnou a potřebnou, zji­stila, že by přijímala mnohem zdravější lásku a úctu.

Představila si živě, jak by vypadal její život, kdyby si podržela a posílila pocity celistvosti, které nyní měla, a poprvé vůbec tak po­cítila smysl svého života. Cítila se být silná, velká a sebevědomá.

Andělé pohladili její auru, aby tyto pocity podrželi v jejím pro­storu, aby tak měla možnost uspořádat si tyto nové hodnoty. Když otevřela oči, měla pocit, že je schopna ve svém životě pokračovat na mnohem silnějším základě.

O měsíc později ke mně opět přišla a řekla, že od té doby, co s ní andělé pracovali, pociťuje okolo svého solárního plexu teplý zlatý pocit vnitřní jistoty.

Vyprávěla mi, že vždycky žárlila na přátele svého partnera, do­konce i na muže, a kdyby s nimi šel ven, udělala by hrozný výstup. Poté, co andělé uložili do jejího solárního plexu pocit síly a jistoty, změnily se dramaticky i tyto její pocity. Pár dní po léčení andělů zatelefonovala bývalá přítelkyně jejího partnera a řekla, že se jí stýs­ká a chtěla by se s ním sejít. Anna mu naprosto uvolněně a bez obav podala sluchátko a řekla: „Vezmi si to do kuchyně, kde si můžeš v soukromí popovídat.“

Zatímco si povídal se svojí bývalou přítelkyní, necítila žádný strach. A její nové sebevědomí bylo odměněno. Když se vrátil zpět do pokoje, sdělil: „Řekl jsem jí, že už mám vážný vztah a nechci se s ní vidět.“

(13)

KAPITOLA 13

Andělé jsou všude

Na konci jednoho sezení jsem požádala účastníky, aby měli po celý následující týden oči otevřené a všímali si, kde mohou anděly zahlédnout. Byla jsem velmi překvapená odezvou. Ukázalo se, že jakmile jsme si jich vědomi a jsme pro ně přístupní, andělé se zje­vují ve všech možných momentech. To nutně nemusí znamenat, že to jsou nadpozemské bytosti plující po obloze !

Jedna žena se cítila být velmi sklíčená. Kráčela ulicí, po které šla už nejmíň milionkrát a vzhlédla úplně náhodou vzhůru. Nad ní byl kamenný anděl, který k ní shlížel dolů a kolem kterého se rozléva­lo sluneční světlo. Nikdy předtím si jej nevšimla. Najednou se v ní rozprostřel pocit tepla a bezpečí.

Jedna z mých nejoblíbenějších historek o andělech mi byla vy­právěna při mém následujícím kurzu a byla velmi prostá. Eileen pečovala o svého umírajícího otce, který po delší době nakonec zemřel. Když nesla na hřbitov květiny, pociťovala velký smutek a prázdnotu. Hřbitov byl liduprázdný. Zastavila se na chvíli u hro­bu a vzpomínala.

Pak se otočila k odchodu a dumala nad tím, kde asi jsou všichni ti nápomocní andělé. Tu se před ní jakoby odnikud zjevila nějaká žena a kráčela směrem k ní. Tato cizí žena řekla: „Neznáš mě, ale já tebe ano.“

Eileen řekla: „Ach, kdo jste ?“

„Anděla !“, odpověděla cizí žena a odcházela pryč. Zanechala za sebou ohromenou Eileen, která se nyní cítila mnohem lépe. Věděla, že jí andělé připomněli, že tam jsou.

Na konci jiného velmi zvláštního léčebného kurzu pocítili všich­ni dotek energie, která před tím proudila místností. Když jsme se na konci sezení všichni chytili navzájem za ruce, začala jsem si uvědo­movat, že za každou osobou stojí její strážný anděl s rukama polo­ženýma na jejích ramenech, připravený obejmout, poskytnout pod­poru a chránit ji. Všechny jsme požádala, aby si to uvědomili.

Když měl každý dostatek času na to, aby vstřebal tento nádherný pocit, doporučila jsem jim, aby si představili, že každého z nich ob­klopuje zlatá bublina. Když sezení skončilo, jeden z účastníků řekl:

„Fyzicky jsem cítil, že mám na svých ramenech ruce anděla, a když jste nás požádala, abychom kolem sebe umístili zlatou bublinu, an­děl ustoupil, aby udělal místo bublině, která mě měla obklopit.“

Andělé jsou tu stále připraveni nám pomoci.

(14)

KAPITOLA 14

Andělé nám pomáhají oprostit se od všeho, co nás svazuje

Debbie ke mně přijela ve stavu naprostého šoku. Její matka, ke které měla velmi úzký vztah, byla převezena sanitkou do nemocni­ce na jednotku intenzivní péče, kde ležela v kómatu. Debbie si zce­la přirozeně přála zůstat u lůžka své matky, ale její přátelé jí pře­mluvili, aby se dostavila na schůzku se mnou. Jeden z nich ji ke mně přivezl a čekal na ni.

Ještě než začalo naše sezení, vstoupili do místnosti andělé. Upozornili na to, že je velmi pevně připoutána ke své matce a že je velmi důležité, aby se od ní oddělila, nebo oprostila od své svázanosti. Díky tomu se bude moci její matka svobodně rozhodnout, zda se vrátí zpět, nebo zemře. Debbie taková představa přinášela pocit zoufalství, ale protože oplývala značně vysokou úrovní du­chovního porozumění, pochopila, že je to tak správné.

Uvedla jsem Debbie do stavu naprosté relaxace a požádala jsem ji, aby si představila všechna pouta, která ji s matkou svazují. Uviděla šedivé řetězy, které je obě obklopovaly. Požádaly jsme anděly, aby tyto řetězy rozpustili. Andělé jemně odstranili všechny řetězy, a od­dělili matku a dceru od sebe.

Když byly všechny řetězy pryč, uviděla Debbie, že je její matka silnější a že i ona sama se cítí šťastně a větší, jako kdyby vyrostla.

Později toho dne mi zavolala, aby mi řekla, že v ten samý moment, kdy byly obě zbaveny řetězů, byl matce odebrán ventilátor a ona se po­sadila. Jasně cítila, že to, že se zbavila připoutanosti, v tom hrálo značnou roli.

O týden později její matka zemřela. V tomto týdnu jim byla dá­na možnost, aby se spolu rozloučily tak, jak je to správné, a já jsem přesvědčená o tom, že se tak stalo díky andělům.

O pár dní později ke mně přišla mladá žena, protože se nemohla odpoutat od své rodiny. Její otec byl zlostný tyran, který ji nechtěl pustit z domova. Vydíral ji prohlášením, že jestli odejde, nebude se moci nikdy vrátit zpět. Nikdo z rodiny nebyl schopen se z těchto „pout“ vymanit a všichni žili v domácnosti plné zlosti, ticha a strachu.

Při prvním sezení si začala uvědomovat, že její otec cítil zoufal­ství nad tím, co by s ním bylo, kdyby odešla. S tímto uvědoměním se dostavil pocit něhy a soucitu. Nyní už pochopila, že pouze potřeboval velké množství uklidnění a lásky.

Sama jsem mohla pozorovat, jak se jí změkčovaly rysy v obličeji v průběhu toho, co se mu její srdce otevíralo. Zjistila, že kdyby její otec cítil, že jej skutečně miluje, byl by šťasten natolik, že by ji ne­chal odejít, protože by věděl, že se vždy bude vracet.

Potom ji anděl vzal, aby se na jejich rodinnou scénu podívala sho­ra. Uviděla spoustu zlostných žadonících tváří, které byly naplněny strachem a pocitem nejistoty. Všichni byli uvězněni v černé lepkavé špíně a nikdo z nich se z toho nemohl dostat. Anděl okolo ní nalil dovnitř této táhnoucí se hmoty zlaté světlo a postupně ji osvobodil natolik, aby mohla odplavat pryč. Požádaly jsme anděla, aby uvolnil z této melasy i zbytek celé rodiny, a on tak učinil tím, že odtud vytá­hl temnou lepkavou energii a vlil dovnitř více zlata.

Zanedlouho opustil její bratr domov a ona se začala cítit svo­bodnější v rozhodování o tom, co chce dělat.

Andělé jsou svobodné duše a pomohou nám, abychom byli také svobodní.

(15)

KAPITOLA 15

Léčení pomocí andělů

Když jsem řekla jedné ze svých klientek, krásné mladé dívce, která si prošla značným utrpením a prožila velkou ztrátu, že píšu knihu o andělech, poslala mi následující dopis o svém zážitku, který se odehrál v průběhu našeho léčebného sezení.

Andělé léčí hluboké rány

Přišla jsem k vám s pocitem, že jsem uvězněna ve svých obavách a zcela frustrovaná. Když jsem byla malá, strávila jsem dlouhou dobu v nemocnici trpěla jsem obrovským strachem z toho, co by se mi mohlo stát příště.

Pracovaly jsme na mém vnitřním dítěti, abychom dodali uvězněnému dítěti sílu. Když jsem umístila své posílené tříleté dítě do solárního plexu, přišli dva andělé, aby nabídli svou pomoc. Vytáhli z mého krku skutečně dlouhý, černý tlustý provaz, který vedl přímo do mého solárního plexu. Byla jsem ohromena, protože jsem to vše skutečně pociťovala.

Poté jsem pokročili k jiné události, kdy jsem se jako šestiletá cítila být značně vyděšená. Tito andělé opět přišli na pomoc. Uvolnili z mého solárního plexu černý dým. Poté vyzdvihli mé vnitřní šestileté dítě, které bylo začernalé dýmem, k božské Prapodstatě. Byl to tak báječný pocit, že jsem se nechtěla vrátit zpátky !

Toto sezení bylo velmi silné a já jsem pociťovala štěstí nad tím, že bylo všude kolem mě tolik pomoci. Byla jsem potěšena, že existuje způsob, jak léčit hluboké rány a měnit frustrující vzorce chování, které se v mém živote vyskytují.

Uvolnění pocitů opuštění

O pár týdnů jsem k vám přišla znovu. Prožila jsem strašlivý týden, kdy se mi začali vynořovat staré emoce a zcela mě pohltily. Hlavním tématem byly pocity opuštění – pocity, že jsem nechtěná a nemilovaná. Každé ráno jsem se budila velmi časně a připadalo mi, že mám srdce rozervané na kusy. Bylo to natolik intenzivní a nepříjemné, že jsem začala cítit touhu sebe sama zničit, jen abych ulevila svému utrpení. Věděla jsem, že tyto pocity pocházejí z minulosti, a už jsem měsíce pracovala na tom, abych si vytvořila lásku sama k sobě, ale nyní jsem byla v koncích.

Během sezení jsem uviděla velké množství andělů s konvicí plnou zlaté tekutiny. Jemné jí potřeli moji auru a opět jsem byla ochromená tím, že jsem skutečně mohla cítit jejich energii.

Poté jsem trochu pracovali s mým vnitřním dítětem, do čehož se andělé zapojili !  Chtěli mé vnitřní devítileté dítě vyzvednout ke světlu. Poté mě chtěli vzít vzhůru k božské Prapodstatě. Zeptala jste se mě, jestli chci vystoupit nahoru k této Prapodstatě, neboť by to znamenalo očištění. Bála jsem se toho, ale řekla jsem, že půjdu, protože jsem byla na konci svých sil !

Tak jsem musela nadechovat světlo a vydechovat všechny možné věci včetně zloby, viny a závisti. Poté se z obou stran objevil jeden anděl a oba mě přenesli k božské Prapodstatě. Po cestě vzhůru mi bylo strašně. Pak jsem pociťovala skutečně hlubokou depresi a zoufalství. Poté, když jsem dostoupila až k Prapodstatě, měla jsem pokleknout před vládci karmy, kteří dohlíželi nad karmickými záznamy. Ti nechali milosrdně rozplynout mé utrpení.

Po obou stranách jsem měla jednoho anděla a viděla jsem zářivé bílé světlo. Na čelo mi nakreslili bílý křížek a na srdce ruku. Moji pozornost přitahoval bílý křížek, protože jsem mohla cítit jeho teplo a tvar přímo před svojí hlavou – a v tom okamžiku byli všechny pocity nemoci a deprese a napětí v mých ramenech a krku odplaveny pryč !

Viděla jsem sama sebe, jak klečím a mám na čele bílý křížek. Pak nastala chvíle, kdy jsem se měla vrátit zpět domů. Skutečně jsem si přála zůstat a vychutnávat si svůj pocit. Bylo to skutečně nádherné, zcela zvláštní a posvátné, ale trvalo to jen pár vteřin.

Byla jsem v úžase nad pocity, které jsem prožívala !  V té době jste mi řekla, že jste ještě nikdy nikoho k božské Prapodstatě nevzala, a že já jsem měla kolem sebe mnoho pomoci.

Od tohoto sezení už jsem nikdy netrpěla strašnými pocity opuštění a zcela věřím, že andělé oplývají schopností léčit. 

Zbavení se deprese

Třetí velkolepé andělské léčení, které jsem prožila se odehrálo v době, kdy jsem upadla do temné díry deprese. Táto deprese neustávala po dobu dvou týdnů. Snažila jsem se, jak jsem jen mohla, abych se z toho dostala, ale stále jsem spadávala zpět.

Zcela mě to pohltilo a mělo to vliv i na moji práci, protože vše ztratilo rovnováhu. V tomto okamžiku mi bylo jasné, že jediným způsobem, jak se z toho můžu dostat, je požádat anděly o pomoc !  Přišla jsem za vámi, abychom společně nastolily ten správný stav, kdy k nám mohou přijít andělé a pomoci !

Mé vnitřní malé dítě bylo na dně černé jámy plné hadů. Andělé tyto hady odstranili, naplnili jámu v mém solárním plexu zlatým světlem a vynesli mé dítě do tohoto světla.

Zdálo se to být naprosto jednoduché, avšak obsahovalo to neuvěřitelnou sílu, neboť ihned poté moje deprese zcela zmizela !

Od té doby andělům bezmezně důvěřuji !  Velmi často je žádám o léčebnou podporu a pomoc. Nikdy jsem žádného ještě neviděla, ale nesmazatelně se mi do paměti vtiskla představa celé skupiny duhově zbarvených andělů, kteří mě vynášejí vzhůru ke světlu, a budu vždy cítit jejich laskavou energii. Andělé vyléčili dokonce i mého koně, když se dusil.

A tak vám mnohokrát děkuji za to, že jste mě s anděly seznámila !

Tato žena už ke mně nikdy nemusela chodit jako k prostředníkovi. Nyní už sama umí vyzvat anděly, aby přišli a léčili.

(16)

KAPITOLA 16

Hlas trubky

Stejně jako existují andělé, kteří léčí, existují i andělé radosti, har­monie, milosti, důvěry a jakékoli jiné myslitelné hodnoty.

Protože se jejich energie liší, vypadají rozdílně. Zjevují se v barvách, které jsou v souladu s jejich energií, a jejich roucha jsou různých stylů a zvyklostí.

Jako všichni ostatní andělé i tito vždy na naše modlitby odpově­dí, pokud je přímo zavoláme o pomoc. Díky novému vhledu a uvě­domění budeme žádat spíše, aby nám byly seslány pozitivní hodno­ty než materiální věci.

Při jednom mém kurzu jsem doporučila účastníkům, aby požá­dali anděly o seslání pozitivních hodnot, po kterých toužili. Jedna mladá žena požádala anděly o ochranu, jasnost, vnitřní mír, správ­ný směr a zdraví. Už několik let byla nemocná. Když požádáme, je nám dáno. O dva týdny později jsem ji potkala a toto mi vyprávěla:

Pár dní po tomto kurzu jsem potkala přítelkyni, která mi dala lahvičku obsahující směs olejů na ochranu mojí aury. Nežádala jsem o tento olej. Měla prostě potřebu jej pro mě udělat. Mezi přísadami byly fenykl na ochranu proti duševním záchvatům a rozmarýna lékařská na ochranu a jasnost psychiky. Cítila jsem, že je to okamžitá odpověď na mou prosbu o ochranu a jasnost. Moje mysl se zlepšila téměř okamžitě.

Následující den mi došla vaše kazeta s vnitřním mírem, kterou mi někdo poslal. Poslouchala jsem ji a cítila jsem se klidnější a zcela utišená. Věděla jsem, že ji mohu užívat k nalezení vnitřního míru, dokud ve mně nebude pevně zakotven.

Několik týdnů předtím jsem poslala pro jasnovidný text a žádala jsem o radu, jakým směrem se mám v životě vydat. Přišel v ten samý den a já jsem vnitřně souhlasila se vším, co v něm bylo napsáno. Ke konci týdne jsem se vydala na výlet do Stonehenge, kde mi byli předány určité informace, které obsahovaly výzvy týkající se mé budoucnosti. Bylo mi řečeno, abych následovala hlas svého srdce. Poté jsem poslouchala vaši kazetu o Vlastní hodnotě, která mě vybízela, abych následovala své srdce. Vybrala jsem si obrázek anděla, který také říkal: „Následuj své srdce.“

S mým zdravím to ale stále nebylo v pořádku. Naštěstí mi zavolal jeden přítel, aby zjistil, jak se mi vede. Byl odborníkem na výživu, důkladně mě zdravotně vyšetřil a zásobil mě vitamíny a minerály.

Poslala jsem andělům modlitbu díků. Odpověděli na všech pět věcí, o které jsem je prosila, ale já jsem se stále cítila být velmi unavená a nebylo mi příliš dobře.

Další den mi napsala následující příběh:

Andělé mne vyléčili co se týče mé emocionální sféry a díky nim se tak u mne odehrály přímo zázračné změny. Domnívala jsem se tedy, že by mě možná mohli vyléčit i v oblasti tělesné sféry, slitovat se a zbavit mě mé únavy po viróze !  Byl by to vskutku zázrak, neboť tato únava už přetrvávala několik let.

Tak jsem si lehla, že budu meditovat, a když jsem tak učinila, ucítila jsem u své hlavy obrovského anděla, který měl položené ruce z obou stran mé hlavy. Bylo jasné, že mé úmysly byly dostatečně silné na to, aby ke mně přilákali anděly.

Požádala jsem, abych byla vzata k božské Prapodstatě a aby mi byla dána milost zbavit se své nemoci. U této Prapodstaty jsem byla položená na zem a přikryta bílou látkou. Okolo mě bylo velké množství andělů – alespoň dvacet – a můj anděl byl stále u mé hlavy. Viděla jsem zářivě zlaté světlo, které svítilo mezi anděly, oblečenými v bílé barvě.

Uslyšela jsem hlas trubky. Pohlédla jsem vzhůru a uviděla dva anděly, kteří se nade mnou vznášeli. Zachytila jsem jejich hodnosti – cherubín a serafín – a pochopila jsem, že stojí v andělské hierarchii na samém vrcholu. V tom okamžiku jsem si dokonce ani nebyla jista, jestli to vůbec byla andělská jména.

Zeptala jsem se, proč se ozývá zvuk trubek a bylo mi řečeno: „Protože jsi mimořádná osoba.“

Požádala jsem, aby mi byla dána milost k odstranění mé nemoci. Přistoupila ke mně božská síla v podobě bílého oparu a prošla mým tělem od konečků prstů u nohou až k hlavě, aby tak odstranila všechnu negativitu. To se opakovalo čtyřikrát.

Poté jsem byla naplněna zlatým paprskem světla od hlavy až k patě. Viděla jsem ten úžasný zářivý zlaté se třpytící paprsek světla, jak se přibližuje k mé hlavě, ale zpočátku nemůže proniknout dovnitř. Andělé tedy užili zlaté tekutiny, aby očistili kanál, procházející mojí páteří. Jakmile světlo proniklo dovnitř, začalo pomalu rozlévat svoji září všude kolem sebe do všech buněk mého těla. Cítila jsem je především v horní polovině.

Přála jsem si zůstat u božské Prapodstaty, aby začalo léčení fungovat. Pak jsem v hlavě ucítila nesmírné teplo, které se soustředilo převážně na můj zátylek, na samém vrcholku mé páteře. Toto teplo bylo uvnitř. Můj anděl byl stále u mé hlavy. Pak se moje hlava po pár minutách zcela pročistilo a já se cítila být skutečně plná pohody. Bylo to jako náhlé osvobození.

Přes tělo jsem měla umístěný dlouhý, úzký světelný křížek. Poté jsem sestoupila od Prapodstaty do svého srdečního centra a do svého těla. Bylo mi řečeno, abych sedm dní odpočívala.

Později jsem se cítila být skutečně zcela v pohodě. Všechny mé obavy, strachy a negativní myšlenky zmizely.

Andělé cítí velkou radost nad tím,

že jsme mimořádné bytosti.

(17)

KAPITOLA 17

Andělé barev

Lékaři využívají ultrazvuk k tomu, aby odstranili negativní energii soustředěnou do bolestivých kloubů. Využívají ultrafialově paprsky, aby v těle uvolnily určité nedobré stavy. Víme o tom, že takovéto užití zvuku a barvy dokáže efektivně léčit. Nicméně je to velmi ná­silné využití zvuku a barvy. Je to spíš jako bychom k rozlousknutí oříšku použili palici.

Každá barva má svoji vlastní vibraci a energii, které nás ovlivňu­jí, i když si to na vědomé úrovni neuvědomujeme. Zářivě červená nás nabije energií, zatímco zelená nás uvede do rovnováhy a mod­rá utiší. Žlutá nám pomáhá se soustředit a indigově modrá zklidní naši mysl. Barvy, které nanášíme na stěny svých domovů, na nás mají také vliv. Barvy, které si vybíráme na sebe, odrážejí naši osob­nost, nebo nám poskytují něco, čeho se nám nedostává.

A stejně tak, když jsou vhodně zvolené barvy nasměrovány k léčení těla, pronikají do buněk a dodávají jim energii nebo rozpouštějí ener­gii negativní. Zatímco jedno onemocnění může zareagovat na jednu určitou barvu, jiné může být negativně ovlivněno jinou barvou.

Například rakovina reaguje na zelenou, což je barva srdečního centra, a je tedy zapotřebí, abychom měli své srdeční centrum otev­řené a uvolněné, aby jím tato barva efektivně procházela. Lidé, kteří se nacházejí ve stavu šoku, nebo ti, jejichž mysl je nutno zklidnit, reagují na indigově modrou. Ten, kdo trpí depresí, bude příznivě re­agovat na teple červenou a oranžovou.

Léčení barvami je velmi efektivní a nyní se dostává stále více do popředí. Někteří léčitelé mají ohledně barev značnou intuici a vy­bírají pro své pacienty ten nejlepší odstín. Jiní nedokážou vidět bar­vy tak jasně, nebo si tolik nevěří, že dokážou vybrat tu správnou.

To, co si neuvědomujeme, je, že andělé barev jsou vždy nablízku, aby nám pomohli. Kdykoli se zamyslíme nad nějakou barvou a pro někoho ji navrhneme, anděl tomu bude přítomen a pomůže nám. Když jej požádáme o pomoc, uvolníme se a dovolíme mu, aby pře­vzal vedení, můžeme si dopřát odpočinek. Můžeme si být jisti, že vybere pro našeho pacienta tu správnou barvu s nejlepším účinkem.

Pokud se soustředíme příliš silně, tyto síly brzdíme. Naším úko­lem je udržovat se v uvolněném soustředění, aby tak andělé mohli skrze nás pracovat.

Pokud chceme sami nějakou barvu vizualizovat, je vždy bezpeč­né soustředit se na bílé světlo. Toto světlo v sobě obsahuje všechny barvy spektra, takže si andělé mohou vybrat a namíchat jakoukoli barvu, která je pro příjemce nejpotřebnější.

Bílá je barva, která je ryzí a ochranná, a když pro ochranu pou­žijeme bílé světlo, stáváme se nenapadnutelní. Můžeme si být jisti, že se andělé u nás objevují ve velkém počtu.

O síle bílého světla jsem hovořila na jednom ze svých kurzů a jedna účastnice vyprávěla tuto příhodu. Tato žena oplývá značnou měrou jasnozřivostí a vždy viděla okolo lidí jejich energie. V té do­bě byla zaměstnána v obchodě a jednou týdně musela nosit domů velký obnos peněz. Jednou večer po práci stála na autobusové za­stávce a čekala na autobus. Byla zima a byla už skoro tma. V ka­belce měla celou tržbu.

V šeru uviděla přicházet nějakého mladíka. Z jeho energie vy­četla, že jí chce přepadnout. Stáhla se do sebe a sevřela pevně svo­ji kabelku, jako by to udělala většina lidí ?  Ne. Uvolnila se, jak mo­hla nejvíce a obklopila se bílým světlem. Slyšela mladíkovy kroky, jak se k ní blíží a jsou stále blíž a blíž. Najednou se kroky zastavily a ona otevřela oči. Uviděla mladíkovu ruku nataženou k tomu, aby jí sebral kabelku, ke které se ale nemohl dostat skrz bílé světlo okolo ní. Ve tváři měl výraz nepopsatelné paniky. Pak se otočil a utíkal pryč, co nejrychleji mohl.

Když se uvolnila a vizualizovala si okolo sebe bílé světlo, umožnila andělské ochraně, aby jí přišla na pomoc.

Když jsem tento příběh vyprávěla jednomu právníkovi, usmál se a vyprávěl mi svůj zážitek se silou bílého světla. Řekl, že to bylo popr­vé, kdy jej prožil, ale že pevně věřil tomu, že mu zachránilo život.

Jel s nějakými přáteli autem na kontinent. Tito přátelé jeli extrém­ně vysokou rychlostí a on cítil, že jim hrozí bezprostřední nebezpečí. Měl možnost volby, buď propadnout velmi silné úzkosti, nebo důvě­řovat duchovním silám. Rozhodl se uvolnit a ochránit se bílým svět­lem. Jakmile to udělal, opřel se dozadu a věděl, že se mu nic nestane.

Jak se tak hnali krkolomnou rychlostí po dálnici, najednou auto, které jelo před nimi, píchlo. Točilo se po celé silnici, ale nějakým zá­zrakem — nebo díky ochranné síle andělů světla — je minulo a jejich auto neutrpělo ani škrábnutí.

Aby síla bílého světla fungovala, je nutné, abychom v ně věřili ?  Jako vše ostatní i toto se řídí duchovními zákony vesmíru. V urči­tém bodě, kdy jsme uvolněni a naplněni důvěrou, k nám andělé mo­hou přijít blíž a pomoci.

Pevně věřím, že víra jednoho člověka je silnější než nakumulované pochybnosti velkého množství lidí.

Při jednom kurzu mi jedna účastnice, Celia, vyprávěla, že ji její přítelkyně vzala na kurz léčení. Trochu se opozdily, ale věřily, že tam pro ně zůstane volné parkovací místo. Jezdily kolem dokola, ale nemohly žádné najít. Nakonec projely místem, kde byla zapar­kována auta na zákazu stání a zastavení. Přítelkyně Celie řekla: „Budeme se dnes podílet na Božím konání. Můžeme zde bezpečně parkovat.“ Vystoupila z auta a umístila okolo něj bílé světlo.

Celia byla velmi znepokojena a rozrušena. Celé dopoledne měla strach z toho, že budou mít za stěračem lístek s pokutou, ale její pří­telkyně nepociťovala žádné obavy. V době oběda chtěla jít Celia zpět a zkontrolovat, jestli auto nemá botičku, nebo není odtaženo. Její přítelkyně byla jejím chováním zmatena, protože věděla, že au­to je ochraňováno bílými anděly.

Všechna ostatní auta v ulici měla pod stěračem pevně připevně­ný lístek s pokutou. Jejich auto bylo netknuté.

Celia byla ohromena. Když pochopila, kolik obav vysílala do par­kovacího prostoru, začala si uvědomovat, že andělé bílého světla byli mnohem silnější nežli její negativita.

Andělé jsou silnější než naše pochyby a obavy.

(18)

KAPITOLA 18

Andělé vyslyší naše modlitby

Joanna se přiznala, že měla hrůzu jít na domluvené setkání, jež ji mělo osvobodit od sexuálního znásilnění, které se odehrálo v jejím dětství. Těsně před touto schůzkou se jí zdál tento sen.

Jsem domorodá americká indiánská žena. Žiji se svým přítelem a se svými rodiči. Svého přítele skutečně miluji a máme spolu velmi blízký vztah. Bydlíme ve srubu, který je stranou od ostatních. Jednou přelezl jeden voják z občanské války plot a vlezl do srubu. Měl velkou pušku a neustával ve střelbě. Postřílel rodinu a zvířata a pak se otočil ke mně a řekl: „Chystám se do tebe zasít své sémě, a ty tak na mě nikdy nezapomeneš.“ Znovu a znovu mě znásilňoval a já jsem se sevřela, abych nemohla otěhotnět …

Všimla jsem si, že začala tento sen vyprávět v přítomném čase. Pak když začalo být její vyprávění bolestné, distancovala se od toho tím, že sklouzla do času minulého.

Když se Joanna probudila z tohoto velmi sugestivního snu, po­chopila, že to byl sen z jejího minulého života. Cítila, že celý svůj ži­vot čekala na návrat svého partnera, který byl takto surově zabit. Řekla mi, že si vždy držela všechny muže od těla a byla stále pannou.

Pak začala Joanna plakat a řekla, že když jí byly tři roky, velmi často se jí dotýkal na intimních místech otcův obchodní partner, který k nim chodíval. Neodvážila se to nikomu říci, protože jí pově­děl, že jestli něco řekne, zabije maminku i tatínka.

Jakmile mi svůj příběh dovyprávěla, přišli k ní andělé. Sledovala jsem, jak vytahávali z jejího srdečního centra černé hady.

Naznačili, že musí zavřít oči a přenést se zpět do svého dětství, do doby, kdy jí byly tři roky. S vědomím, že jí andělé ochraňují, by­la schopna postavit se svému pachateli tváří v tvář. Když jí vyhro­žoval tím, že zabije její rodiče, ona jako dítě se zasmála a nazvala ho zbabělcem.

Poradila jsem jí, aby přivedla do pokoje svého otce a řekla mu, co se stalo. Učinila tak a byla naprosto ohromena tím, co se odvíjelo před jejími zraky. „Tatínek mu dal ránu pěstí,“ zvolala. „Nemyslela jsem si, že by to dokázal udělat.“ Poprvé ve svém životě poznala, že by ji uměl ubránit a že by to byl udělal.

Její otec se k ní obrátil a řekl: „Zasloužíš si, aby se k tobě lidé chovali s láskou a respektem.“ Začala si uvědomovat, že nikdy ne­věřila tomu, že si zaslouží, aby s ní bylo zacházeno hezky. Její tatí­nek pokračoval: „Teď už chápu, proč jsi ke mně necítila důvěru. Vždy jsem cítil, že je mezi námi nějaká hradba.“

Joana vykřikla: „Myslela jsem si, že když mohl nechat někoho, aby mi něco takové dělal, mohl by to klidně udělat i on sám. Teď jsem pochopila, že neměl ani tušení, co se odehrává, a že kdyby to byl věděl, byl by mě ochránil. Moje zloba zmizela. Neuvědomovala jsem si, že to nebyla jeho vina. Skutečně cítím, že jej miluji.“

Poté vešla na místo děje její matka a okamžitě začala na pacha­tele útočit se zuřivostí a značnou silou. Náhle Joanna zvolala: „Ona to věděla. Ona věděla, že se něco děje.“

Poukázala jsem na to, že někdy podvědomě něco víme, ale že to není totéž, jako když máme konkrétní informace. Joanna s tím sou­hlasila: „Ano, podvědomě to věděla a řekla tatínkovi, aby nezata­hoval své obchody do jejich domu.“ Pochopila, že tento čin musel být pro její neasertivní matku velmi těžký a že jednala na základě svých instinktů a udělala to nejlepší, aby se pokusila svému dítěti pomoci.

Joanna si povzdechla a řekla, že její zloba namířená proti matce je zcela pryč.

Andělé začali rozpouštět temné mraky zloby, která byla uvolně­na. Když tak učinili, uviděli jsme, že pod clonou tmy byla Joanna připoutána řetězy ke svým rodičům -  velkými těžkými černými ře­tězy. Sledovali jsme anděly, jak tyto řetězy přesekávají a rozpouště­jí je ve světle.

Poté mi bylo ukázáno, že Joanna byla uvnitř sešita tak, aby ne­mohla sexuálně žít. Andělé vytáhli ven všechna vlákna. Náhle se zde objevily stovky andělů, kteří kolem nich stáli a zpívali.

Joannina tvář byla nachová, a když otevřela oči, zářily. „Byla jsem vyléčena. Vím to,“ řekla.

Poté mi vyprávěla, že nebyla schopna se od svých rodičů odpou­tat, ačkoli už zkoušela všechno možné. Nyní pochopila, že zneuží­vání, které se odehrálo v jejím dětském věku, ji doslova k tomuto místu připoutalo.

Řekla, že než přišla na naše sezení, modlila se za to, aby na něj při­šli andělé a pomohli jí. Naše modlitby jsou vždy vyslyšeny.

Hovořila jsem s Joannou o pár měsíců později. Řekla mi: „Poprvé ve svém životě se cítím být celistvou osobností. Cítím, že už nehledám lásku, oporu a ochranu mimo sebe.“ Pak dodala: „Předtím jsem to věděla na intelektuální rovině, ale nyní to cítím uvnitř. Získala jsem větší sebedůvěru a více si sebe cením. Nemohu vy­myslet jiný způsob jak to vyjádřit, než že se cítím být celistvá.“

Děkuji vám, andělé.

Zdroj: www.vesmirni-lide.cz