Jdi na obsah Jdi na menu
 


Filosofie světa

Příspěvky

Svět jako ozvěna duhy ve snu

30. 9. 2009

| Komentářů: 2

| Rubrika: Filosofie světa

To, co lidi ze Západu přitahuje na buddhismu dnes, je snaha zjistit, jak lze meditovat v rámci běžného stylu života. Jak obnovit učení Buddhy, jak ho přivést k životu. Já jsem věnoval posledních pár let snaze vybudovat jakýsi pomyslný most, který by překlenul prostor mezi východním a západním stylem duchovní praxe.
 

Pár řádků od amerických šamanů

21. 9. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Ku hviezdam rána len pridajte lásku. Láska otvára vaše uvedomenie. Dáva vám klenoty, ktoré sa dotýkajú srdca. Strach vás paralyzuje, činí vás neschopnými jednať. Čím viac ste paralyzovaní, tým viac strachu máte. Je to nebezpečný, zlý kruh.
 

Duch a duše – zmatení pojmů

5. 9. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Veškeré naše západní filozofie, jakkoli důmyslné, jsou zřejmě tak silně přesvědčené o existenci protikladu ducha a hmoty, že se nemohou otevřít trojdimenzionálnímu světu. Ačkoli je tento protiklad natolik absurdní, že by měl každého přimět k vybudování mostu mezi duchem a hmotou, v moderní době se o to nikdo ani nepokusil.
 

Prvotní duch a vědomý duch

30. 8. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Mistr Lü-cu pravil:

Oproti nebi a zemi je člověk pouhá jepice, avšak oproti Velkému smyslu jsou i nebe a země pouhá bublina a stín. Jen původní duch a pravé bytí překonává čas a prostor.

 

Předurčení a svoboda

28. 8. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Když nás potká těžká rána osudu, když oplakáváme smrt někoho blízkého nebo velkou materiální ztrátu, vnucuje se neodbytně otázka: „Proč?" V takové situaci hledá každý člověk vysvětlení a chtěl by slyšet odpovědi, kterým rozumí a které mu dávají sílu dále žít. Tyto odpovědi jsou zpravidla spojeny s náboženstvím, neboť k úlohám náboženství patří vysvětlovat „nepochopitelné" děje.
 

Otčenáš ve všech náboženstvích lidstva

15. 7. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Otčenáš ve všech náboženstvích lidstva byly posvátné texty napsány v řeči jejich zakladatelů. Není pochyb o tom, že Ježíš a jeho následovníci mluvili aramejsky. Aramejština se za Ježíšových dob užívala všude na Blízkém východě a byl to také jazyk, v němž učil.

 

Víra § Věda

11. 7. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Víra: Nemáš také právo věřiti, přece jsi mi však nedokázala, že Bůh není.

Věda: Abych to mohla dokázati, musím nejdříve věděti, co Bůh je.

Víra: To nikdy věděti nebudeš. Kdybys to věděla, mohla bys mne poučiti; a kdybych to já věděla, nepotřebovala bych věřiti.

Věda: Ty věříš tedy, aniž bys věděla, v co věříš?

 

Jiný pohled na světová náboženství

25. 6. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Křesťanství má mnohé prvky společné s jinými náboženstvími, a rovněž některé svátky se zdají být jen pokřesťanštěné svátky například z pohanství. Znamená to, že je křesťanství přejaté z těchto starších náboženství a názorových směrů, nebo že je dokonce "vykrádá"?

 

Gnostické vzkříšení

17. 6. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Mezi dvěma ranými křesťanskými tradicemi týkajícími se pravdy o vzkříšení Ježíše byl velký rozdíl. V gnostickém díle Rozprava o vzkříšení (Treatise on Resurrection) se obyčejná lidská existence popisuje jako duchovní smrt, zatímco vzkříšení jako chvíle osvícení odhalující to, co skutečně existuje. Když někdo pochopí tuto myšlenku, duchovně ožije a může okamžitě vstát z mrtvých. Stejnou myšlenku je možné najít ve Filipově evangeliu, které se vysmívá "nevědomosti křesťanů, jež berou vzkříšení doslova":

Ti, kdo říkají, že nejprve zemřou a potom vstanou z mrtvých, se mýlí, vzkříšení musí dosáhnout, dokud žijí.
 

Jidášovo evangelium - pravdivé

13. 3. 2009

| Komentářů: 0

| Rubrika: Filosofie světa

Jidášovo evangelium, apokryf, který se i přes veškerou snahu vědců nepodařilo obnovit celý. Zrekonstruovány byly čtyři pětiny evangelia. Papyrusový kodex byl nalezen v 70. letech minulého století ve středním Egyptě v lokalitě al-Minjá. Sepsán byl v koptském (staroegyptském) dialektu ve 3. nebo 4. století (většinou se uvádí rozmezí let 220 až 340). Řecký originál, který se nedochoval, vznikl pravděpodobně mezi lety 130 a 170.