Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nebeský sen

1. 1. 2009
Ahojky. Je půl šesté ráno a já jsem právě měla sen... jeden z těch věšteckých a nebe mi říká, že bych vám o něm měla povědět. Byl nádherný, nechci si ho nechat jen pro sebe a proto vám napíšu, co mi bylo vyjeveno. Je to nádherné!!
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Sen začínal na náměstí v blízkém městečku, kde je kostel a vedle něho autobusové nádraží. Jsou Vánoce, ale všude okolo je přitom krásné a provoněné léto. Všude? V kostele mezi studenými zdmi se krčí mnoho lidí a v chladu a vlhku se snaží modlit jazykem, které mu nerozumějí. V mém snu je to skutečně vyjevené tak, že ani já, ani většina lidí nerozumíme, co se vlastně o Ježíšovi říká. A tak já jdu z kostela ven. Sednu si na hezkou lavičku, vezmu do ruky kříž a mezi sousty malé svačinky se začnu modlit. Dělám to tak, že skládám báseň o Ježíšovi a nechávám ji z mých úst volně proudit do nebe. Mám dar slova a umím skládat básně a proto svůj dar pro jednou věnuji jen své modlitbě. Vedle mě sedí kamarádka. Nemodlí se, ale já vím, že je zachráněná stejně jako já. Usmívá se, mile a přívětivě a z jejího přenosného rádia se ke mně linou hezké písničky. Je starší nežli já a vzdělanější, postoupila ve škole na vyšší stupeň, což zřejmě znamená, že postoupila i v životě na vyšší stupeň a teď pomáhá mně, jít dál.

Já dokončím svou báseň a tím zároveň i svoji modlitbu. Opřu se o lavičku a hodím poslední kus svačinky do úst. V tu chvíli se z kamrádčina rádia ozve nádherná píseň.  "By l´amor!" Forever just forever, by l´amor!" Mám tu písničku hrozně ráda. Zavřu oči a začnu se pohybovat v rytmu o lásce a prozpěvuji si a je mi krásně! V tu chvíli ačkoli je nebe zamračené, objeví se v něm kus volné bílé oblohy a mě zalije paprsek zlatavého světla. A tak tam na lavičce tančím, zahalená světlem zapadajícího slunce a v rytmu nádherné hudby a lidé kolem to vidí a usmívají se. I když je vidět, že ne každý z nich ví, o co jde, instinktivně to cítí.

Pak vstanu, jdu ke kamarádce a rozloučím se s ní. Říká mi, že se uvidíme se zas až příští rok.

Hned po tom snu, jako by se mě někdo jemně dotkl a já se probudila. Pamatujte, že vaším kostelem, je celá tato zem. Pamatujte, že mnohem lepší je modlit se vlastními slovy a od srdce, než odříkávat neznámé mantry. Věnujte nebi to, co umíte, to v čem jste dobří a věnujte to i všem lidem okolo. Pamatujte, že ze všeho nejlepší je, MILOVAT! Když milujete, vaše láska stoupá k nebi bezeslov a je to ta nejlepší modlitba vůbec.

Miluju vás. Zdárek!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář