Jdi na obsah Jdi na menu
 


Planety LOGO: část 4.

5. 3. 2010

IX. Kapitola

Léčení na Logo

John se rozhlížel po okolí, ve kterém se nyní nacházeli a které bylo velmi krásné. V údolí pod bílou dudovou bylo malé jezero. Avu mu sdělil, že koupání je na Logo považováno za velmi léčivé, protože voda je naplněna energií, který pomáhá tělu rychle se po únavě zotavit. Totéž také platí o dešti, který svou energií osvěžuje přírodu. proto plavání je považováno za druh léčení, a proto většinou jezera jsou v okolí nemocnic nebo sanatorií. John poznamenal, že také na planetě Zemi se sanatoria staví v přírodě. Avu také poukázal na léčivou důležitost vzduchu. „Složení vzduchu je pro každou bytost velmi důležité, protože jeho složení a čistota ovlivňují nejen zdraví, ale také myšlení lidí. Vzduch má také velký vliv na vyrovnané jednání, a proto na Logo existuje globální ochrana vzduchu. Také denní pravidelností obyvatel Logo jsou dechová cvičení, kterými vědomě rozvádějí do těla energii, kterou používají jak pro intelektuální, tak fyzickou práci. Tato cvičení se konají hned ráno a potom kdykoliv se cítí unaveni, nebo si potřebují odpočinout“. Avu ještě dodal, že přírodní prostředí okolo Center energie, jak se sanatoria nebo nemocnice na Logo nazývají, je základní léčebnou částí takového centra.

Nyní již stáli před velkou podlouhlou bílou budovou, okolo níž však byly ještě menší budovy. Pro Johna bylo zajímavé, že tyto budovy neměly žádné hrany. Jejich zdi navazovaly na sebe v půlkruhu a i střechy měly tvar kopule. Jenom některé samostatné budovy byly postaveny do tvaru pyramidy. Jiné budovy byly celé ve tvaru kruhu, kdy jedna část střechy byla půlkruhová a druhá část byla stavěna do pyramidového tvaru. Mezi budovami vedly cesty, které byly po celé své délce osázeny keři, kdy jejich nádherně zbarvené květy vydávaly omamující vůni. Avu poznamenal, že vůně hraje také svou roli v získávání energie a v uzdravování, a tak tyto keře jsou nedílnou částí každého Centra energie. Když se snášeli před velkou bílou budovou, byli již očekáváni dvěma lidmi, mužem a ženou, kteří byli oblečeni ve žlutý šat. Podle jejich chování bylo vidět, že oba jsou dobrými přáteli Avu, kterého radostně vítali a on jejich radost viditelně opětoval. Postavy obou byly opět štíhlé a vysoké, jenom muž měl světlé vlasy a žena tmavé. John se před nimi uklonil a Avu je představil jako léčitelku Limu a léčitele Muti, které zná již dlouhou dobu a kteří budou jejich průvodci Centrem energie.

Když vcházeli do budovy, John si povšiml, že její vchod byl bez tradičních kulatých sloupů, které viděl všude jinde. Vnitřek budovy byl zcela odlišný od toho, na co byl při svých návštěvách zvyklý. Hala do které vešli, vibrovala energií, která se projevovala jako chladný a čistý vánek. Tyto vibrace byly velmi příjemné a John se cítil náhle velmi posílen a osvěžen. V hale se nacházelo několik dalších léčitelů, což John usoudil podle jejich žlutého oblečení. Muti vyzval Avu a Johna, aby jej následovali a za chvíli vešli do kulaté světlé místnosti, kde bylo několik velkých křesel a opět velká podlouhlá obrazovka, umístěná na zdi. Muti vybídl všechny, aby se posadili.

„Rád bych pozdravil zástupce z jiné planety“, začal až skoro obřadně Muti a pokračoval. “Léčení je velká věda, která následuje určitá pravidla, protože se většinou jedná o to, aby ten, kdo je nemocný, byl opět uveden v soulad s harmonií přírody a Vesmíru. Věřím, že na planetě Zemi máte také své léčitelské zkušenosti, které odpovídají vašemu chápání harmonie a jednoty. Avšak nyní bych rád požádal Limu, aby ti řekla nejdříve něco o základech léčitelství na Logo“.

Limu, která seděla v křesle proti Johnovi se ujala slova. „Povolání léčitele se na Logo spíše bere jako poslání, protože k tomu, aby někdo mohl mít léčitelské znalosti potřebuje mít především osobní léčitelské vlohy, které se vyvinuly během dlouhých inkarnací jeho duše. Hlavním předpokladem pro to, aby se někdo mohl stát léčitelem, je vrozený dar intuice, rozpoznání, soucit, a také dar vidět astrální tělo u každého člověka, ve kterém jako první probíhají změny energie, které se potom odrážejí na těle fyzickém. Léčitelé tedy intuitivně vidí proudící energii v těle pacienta a snaží se v době nemoci odstraňovat překážky, které jsou v cestě jejímu hladkému průběhu. Hlavním důvodem nemocí obyvatel planety Logo je zastavení nebo zpomalení energie v astrálním energetickém obalu, které se potom přenášejí na fyzické tělo“. John si při slovech Limu vzpomněl na čínské léčitelské techniky, kdy vlastně akupunkturou, cvičením a správnou stravou se harmonizuje proud energie chi, jak ji čínští léčitelé nazývají, v těle.

„Nemoci obyvatel Logo“, pokračovala Limu, „jsou spíše psychické povahy, než fyzické. Základní snahou je, abychom neléčili jenom nemocné místo, ale aby bylo přiváděno ještě více energie do okolí, kde fyzická nemoc vzniká. Tím se zabraňuje rozšíření nemoci. To platí o nemocech, které mají snahu se rozšiřovat dále do těla. Takže dodáváním energie celému tělu probíhá léčba mnohem rychleji. Zdroji této energie je co nejvíce energie obsahující strava, dýchání energizovaného vzduchu a potom pobyt v prostředí, které vysílá energii na hmotné tělo, což je většinou prostředí přírody. Proto jsi mohl vidět, že naše Centrum energie a také každé jiné, je obklopeno přírodou a vůní květin a keřů, protože vůně také pomáhá získávat energii, ale spíše mentální. Dále si určitě povšimneš toho, že stěny našeho centra jsou pokryté minerály, které vyzařují kladné vibrace a že některé místnosti mají jenom určitý druh minerálů, které svými vibracemi léčí určité nemoci, a tak posilují proudění energie v astrálním těle. Také u nemocných je důležitý harmonický fyzický pohyb, kdy se určitými fyzickými cvičeními získává energie ze vzduchu, a jsou-li cvičena v přírodě, tak potom z atmosféry celé planety. Avšak bude lepší, když se půjdeme podívat, jak léčitelé v Centru energie pracují, a také se seznámíš s léčitelskými metodami na Logo“. Limu vstala a vedla celou skupinu ven z budovy.

Za nějakou chvíli přišli na malé prostranství, které bylo obklopeno keři, květinami a také velkými minerálními kameny. Na tomto prostranství se pohybovali lidé, kteří prováděli pomalé harmonické cviky. Muti vysvětlil, že při vláčných pohybech si tělo bere více energie ze vzduchu a ze svého prostředí. „Těmito předem naučenými cviky se tak tělo, ale i psychika otvírá energii přírody a tím se umožňuje otevírání astrálních duchovních center v lidském těle, neboli čaker a tak astrální energie může volně do těchto center proudit. Tato cvičení jsou součástí léčby všech fyzických nemocí“, zakončil svůj výklad Muti. John se zájmem pozoroval harmonické vlnění těl pacientů a opět mu na mysl přišla čínská cvičení tai-chi, která znal a kterým bylo cvičení těchto pacientů dosti podobné. Avu, který zachytil jeho myšlenky jej požádal, aby ukázal tato cvičení ostatním. John byl rád, že také on může přispět v výměně poznání a informací a tak předvedl část sestavy tai-chi, která byla přítomnými velmi pochvalně oceněna a Muti k tomu poznamenal, že všude ve Vesmíru existují stejné zákony energie na které je jenom třeba se napojit a že ti, kteří tai-chi vynalezli, znali zákony přírody velmi dobře.

Procházeli parkem, jehož přírodní krásu, ale také energickou sílu, kterou zde příroda vydávala, si John velmi jasně uvědomoval. Při procházce si vzala slovo opět Limu a vysvětlovala poznatky léčení na Logo. „Veškeré nemoci na Logo mají základ ve špatném proudění energie správným harmonickým směrem. Je to jako když voda protéká do kruhu a náhle je na určitém místě přehrazena. Toto zastavení energie můžeme sami zjistit v naprostém klidu, kdy cítíme jak tyto energie v těle proudí. Jestliže však začne energie v některém místě scházet, potom začínají lidé více cvičit, mění stravu na čistě energetickou a prodlužují období klidu a spánku. Jestliže se nám nepovede tuto přehradu v cestě energie zlikvidovat, tato zábrana se může rozrůstat a potom lidé jdou za léčitelem do Centra energie. Zde se léčitel snaží svým osobním působením posílit energii v těle nemocného tím, že svým darem vyzařovat léčivé vibrace, proniká jimi do astrálního těla nemocného a nemoc v astrální oblasti odstraní, což má dopad na fyzické tělo, které se také uzdraví“.

„A co se stane“, zeptal se John, „když ani léčitel nemůže odpomoci zablokování energie. Na planetě Zemi se někdy těžké případy řeší operací, neboli zásahem do fyzického těla, které se jakoby opraví a potom pracuje opět normálně dál“. Muti se přidal k hovoru a vysvětloval. „Na planetě Logo se zásahy nebo operace fyzického těla dělají jen velmi zřídka. Je to hlavně v případě, kdy jde o karmickou záležitost, kterou je třeba podstoupit. Někdy se operace nepovede, ale to je také karmická záležitost, kdy je smrt viděna spíše jako přeměna do nového života s větší možností duchovního vývinu. Ale tyto případy jsou spíše výjimkou. Při operaci jde o odstranění překážky, která trvale brání harmonickému proudění energie. Operace se provádí zářícími přístroji, které se zaměří na překážku v organismu, která se tímto zářením, ale také někdy jenom vibrací zvuku pomalu rozplyne a nebo se tak uvolní, že po opakovaném vibračním záření nebo zvukové operaci, se ztrácí. Zde je třeba si uvědomit, že těla obyvatel planety Logo jsou pravděpodobně po fyzické stránce jemnější než těla obyvatel planety Země nebo obyvatel na jiných planetách ve Vesmíru“.

Avu se nyní také přidal k hovoru a řekl, „kromě fyzických nemocí, kterých existuje poměrně málo a jejichž příčina je většinou karmická, kdy jde o dopad situace z nějakého minulého života, jsou na Logo nemoci, které vznikají z přílišného myšlení, nebo používání výhradně intelektu bez kombinace s intuicí. Činy pacienta tak začnou vycházet jenom z intelektuálního myšlení bez intuitivního vhledu a duchovní podstaty. Takoví lidé, kteří si zvykli jenom na myšlenkové pochody ztrácejí více energie než normálně. Potom se přistupuje k léčbě klidem, duchovními cvičeními jako je soustředění se na ticho, zastavení myšlenek a meditací na Duchovní Střed Vesmíru“.

Pro Johna byl takový přístup zcela nový a až trochu šokující, když si představil, že základ civilizace a pokroku na planetě Zemi je založen na myšlení a co největší intelektuální znalosti. „Další nemocí“, přidala se k výkladu Limu, „je neschopnost umět se koncentrovat, protože koncentrace je důležitým předstupněm k meditaci, která nás vede ke spojení s duchovnem a Božským Středem Vesmíru. Takoví pacienti odcházejí na nějakou dobu do sanatorií klidu, kde jsou v úplném tichu, poslouchají hudbu a kladné uklidňující vibrace, které jim pomáhají opět uklidnit svou mysl a roztěkanost a získat zpět schopnost koncentrace. Částí léčení je také zpívání slabik a slov, které mají uklidňující vibrační vliv, nebo pacienti recitují texty, které jim pomáhají stát se částí toho, co recitují, a tak se začínají opět koncentrovat jenom na jednu věc“.

„Rozumím-li dobře“, ptal se John, „je vaše lékařství nebo léčitelství postaveno na metodě komplexního léčení všech funkcí člověka, ať je to funkce fyzická, mentální, duchovní nebo astrální. Tedy jde o jakési komplexní léčení člověka a všech jeho schopností. Hlavně schopnost léčitelů rozpoznat proudění energie v astrálním těle člověka je opravdu pro léčení velmi důležité. To snad bude otázkou léčení nového věku na Zemi, kde se chápání v duchovních otázkách velmi mění k pozitivnímu poznání“. „Máš zcela pravdu“, řekl Muti, „léčba je někdy velmi individuální, podle toho, jak léčitel za pomoci intuice sestaví dohromady léky. Je důležité říci, že léky se na Logo vyrábějí jen z toho, co nám nabízí příroda. Tedy z květin, rostlin, ale i z určitých keřů. Takto připravené léky se nakonec dají do místnosti, ve které je umístěno mnoho minerálů, které svými vibracemi, které v léku již zůstanou, zvyšují jeho léčebný účinek. Jsou také léky, které zvyšují hladinu samotné energie v těle. Příprava takových léků však prochází delším procesem, kdy se do nich vibrací minerálů, vzduchu a vody, tato energie dodává. Při jejich užívání se zvýší energie v těle a může tak vyléčit místo, které brání jejímu harmonickému proudění“.

Při procházce v krásné přírodě parku, kdy na své cestě potkávali pacienty nejrůznějšího věku, se náhle před nimi objevila velká bílá budova, jejíž střecha byla do podlouhlého špičatého tvaru, který na konci budovy končil tvarem pyramidy. Po každé straně vchodu byly dva sloupy a okolo celé budovy stály velké brčálově zelené stromy. Budova měla po celé své délce několik velkých oken.

Limu ukázala na budovu a sdělila Johnovi, že toto je chrám duchovní energie, kde je duchovní energie vzhledem k vibracím klidu a úcty velmi koncentrovaná. „Tato duchovní energie se také zde někdy nazývá kosmická energie Božského Středu Vesmíru. Jak určitě také sám víš, duchovní život podporuje proudění duchovní energie mezi duší a Božským Středem. Tato duchovní energie je mnohem jemnější, ale také silnější, než energie přijímaná z léků nebo z tělesných cvičení. Proto při návštěvě chrámu dochází mnohdy k úplnému uzdravení nebo velkému vylepšení zdraví, jestliže se však lidé této duchovní energii otevřou. Tam, kde příliv duchovní energie do duše člověka je opravdu velký, dochází k náhlému opětovnému proudění životní energie do všech částí fyzického těla. Jsou to zázračná uzdravení, která mohou být trvalá, ale někdy také jenom přechodná“.

John vklouzl do hovoru a požádal o vysvětlení, proč některá tato uzdravení jsou přechodná. Limu mu na to odpověděla těmito slovy. „Po uzdravení, které bylo způsobeno duchovním stavem jedince, protože duchovní energie z Božského Středu proudí stále, se při plnění světských povinností a zanedbávání duchovního života jedinec z tohoto stavu duchovní otevřenosti vzdálí a tím duchovní energie přestane být přijímána. Důvodem je to, že k přijímání této univerzální duchovní energie je třeba, aby duše, myšlenky a tělo bylo zkoncentrováno jedním směrem. Toho se však lehce docílí v chrámu, ale již je to těžší v denním životě. Proto lidé na Logo začínají den návštěvou chrámu nebo jdou do své domácí kaple neboli místnosti duchovní energie, kde se na určitou dobu otevřou ve své duši duchovní energii Božského Středu Vesmíru a spojí se s ní. Je-li tento vztah na delší dobu přerušen, může dojít i k onemocnění a člověk začne ztrácet duchovní příliv energie. Potom nemocní lidé tráví v chrámu delší dobu, aby se tak v klidu a na delší dobu mohli s duchovní energií spojit a nechat jí naplnit svou duši“.

„Zde vidíš, jak je důležité, aby duchovní život jedince byl pro něj životním posláním“, vložil se do hovoru Avu. „Bez duchovní otevřenosti se jedince stává osamoceným poutníkem v materielním světě, který mu nemůže poskytnout duchovní podporu a styk duše s Božským Středem Vesmíru. Duchovní cvičení a meditace jsou zásadou, která nás provází od dětství. Tato duchovnost jedince udržuje celou planetu Logo na vysokém stupni vědomí a také pomáhá lidem v jejich duchovním vývoji a k rychlejšímu splynutí duše s Božským Středem. Avšak pojďme se podívat dovnitř chrámu a nechme na sebe působit jeho vibrace“. Po těchto slovech všichni vstoupili do chrámové lodi. Hned při vstupu John pociťoval zcela zvláštní atmosféru jemných vibrací, které opět působily velmi příjemně na jeho astrální tělo. V bledě-modrých křeslech s rovným opěradlem seděli lidé v naprostém tichu. Chrámem zněly velmi jemné tóny sférické hudby. Nebylo zde obrazů ani soch, jenom na konci chrámové lodi, kde střecha měla tvar pyramidy, zářilo jemné světlo, které jakoby rozlévalo své paprsky do celého chrámu. Ve výklencích zdí byly položeny minerální kameny, které vyzařovaly své vibrace do prostoru. Sférická hudba naplňovala místo vesmírnými vibracemi a pocitem velkolepé tichosti a také šíře, takže John si připadal jakoby se nacházel uprostřed Vesmíru a stával se částí jeho tiché mohutnosti.

Když usedli do křesel, John si pomalu uvědomoval, že utichlo i telepatické proudění myšlenek a celý chrám byl vnořen do vibrací radostného ticha. Za velkými okny bylo možno vidět přírodu, která toto místo obklopovala. Pomalu se John začal soustřeďovat na proud světla, který vycházel jako jediný paprsek odněkud ze špičky pyramidové střechy a rozléval se kuželovitě po celém chrámu, a zdálo se, že toto světlo oblévá svou jemností každého, kdo byl přítomen. Byl to neuvěřitelný pocit jakéhosi univerzálního spojení s celým Vesmírem. Čím déle John seděl v klidu, tím více si uvědomoval, jak toto světlo, které bylo zcela bez jakýchkoliv náboženských či jiných přívlastků a jehož podstata byla univerzální, mu pomáhá se vnitřně ve své duši otevřít celému Vesmíru. Bylo to jemné a radostné otevření, které bylo zcela svobodné, nezatížené žádnou teorií, naukou či slovy. Johnovi se zdálo, jak se jeho duše uvolňuje a pomalu se začíná rozpínat do neuvěřitelné šíře, kdy její světlo se stávalo zajedno se světlem Božského Středu, se kterým nakonec splynulo a stalo se jeho částí. John zažíval neuvěřitelný pocit univerzální jednoty s celým Vesmírem, se všemi jeho bytostmi, s celým Stvořením. Nebylo zde nic, co by nebylo částí tohoto univerzálního Světla, které pronikalo vším a nebylo bodu ve Vesmíru, ve kterém by aspoň jiskra tohoto světla Božského Středu nebyla obsažena. Při sjednocení se s univerzálním bodem tohoto Světla se Johnova duše stala ve svém duchovním vědomí také částí všech těchto jiskérek, stale se částí všeho, avšak po nějaké době toto vědomí přešlo do Středu Světla samého a nyní spočívalo v úplném tichu, které bylo naplněno kosmickým vědomím.

Když se John vrátil k opětovnému vnímání prostorového vědomí okolo sebe, stále cítil příjemnou vibraci paprsků světla a celého chrámu. Vedle něj seděl jenom Avu, který se nyní pomalu zvedl a vyšel z chrámu. Po chvíli jej následoval i John. Venku mu Avu sdělil, že pro čistotu atmosféry se nepoužívá telepatické komunikace, aby tak žádné vibrace myšlenek neporušily duchovní a kosmickou atmosféru chrámu. Sdělil mu, že Muti a Limu na ně čekají ve velké budově, protože museli jít něco zařídit. „Vím, co jsi prožil“, řekl Avu, aniž by John řekl jediné slovo, „a tak aspoň chápeš, proč je na Logo dáván tak velký důraz na duchovní život. Vibrace Božského Středu Vesmíru jsou základem celého Stvoření a proto je třeba se snažit dostat se s nimi duchovně do styku. Jinak není možné pochopit chod Vesmíru a duchovní zákony, které jej řídí“.

Avu sdělil Johnovi, že mu chce ukázat přírodní chrám, který se nachází na pozemku Centra energie. Odbočili na užší cestu, která byla opět lemována krásnými květinami a keři. Za chvíli došli na velké prostranství, které opravdu připomínalo chrám, vytvořený v přírodě. Stromy tvořily jakousi  půlkruhovou alej, na jejímž konci byla bílá skála, ze které padal vodopád zářivé modré vody do malého jezírka, které se pod skalou nacházelo. Na cestách rostl jakýsi bílý mech, který kontrastoval s nejrůznějšími barvami květin, které se zde ve velkém množství nacházely. Neuvěřitelná vůně se rozlévala po celém prostranství, která sama o sobě povznášela mysl a duši. Okolo jezera rostly rostliny, jejichž květy byly obzvláště velké a zářivě duhových barev. Po celém prostranství byla rozmístěna přírodní sedadla s rovným opěradlem, ve kterých seděli lidé. Ve stromech zpívali velmi pestře zbarvení ptáci. John si všiml, že někteří lidé seděli se zavřenýma očima, jiní se koncentrovali na krásu jezírka a jeho květin, další asi poslouchali jemný šum vodopádu. Atmosféra tohoto přírodního chrámu přímo vybízela k uklidnění a soustředění, a hlavně k hluboké meditaci. Docházelo zde k jakémusi sjednocení mezi duchem přírody a duší lidí, kdy si vzájemně uvědomovali svou jednotu, ve které se propojovali a sjednocovali. Avu a John zůstali stát nějakou chvíli v úplném tichu, aby mohli v sobě prožít pocit přírodní zbožnosti a potom se pomalu odebrali zpět v velké budově, kde na ně čekali Muti a Limu.

Avu tentokrát vedl Johna do druhého patra budovy, kde byla velká prosklená místnost s výhledem na celý park. Zde již seděli Muti a Limu, která hned vstala a přivedla je ke stolu, na kterém bylo připraveno ovoce a jakési šťávy. Když všichni usedli, John se s uznáním rozhovořil o „Centru energie“ a také o přírodním chrámu, který se mu velmi líbil. John však chtěl získat o zkušenostech léčitelů ještě další informace, hlavně o nemocech, které existovaly na planetě Zemi. A tak se v jedné chvíli zeptal, zda by mu mohli vysvětlit důvod některých nemocí, kterými lidé na planetě Zemi musí trpět. I když věděl, že mu léčitelé z Loga nemohou podat přesnou informaci, přesto chtěl aspoň znát jejich všeobecný názor. Avu, aby lépe vysvětlil podmínky života na planetě Zemi, k tomu nejdříve řekl několik slov. Po tomto vysvětlení se ujal slova Muti.

„Zdá se mi, že původem velké většiny nemocí v lidských tělech na planetě Zemi je bránění proudu životní energie, což je spojeno s nedostatkem duchovnosti, kdy je přijímáno málo duchovní energie. Dále jsou to také nemoci vaší technické civilizace, protože svým intelektuálním myšlením, které vychází z vašeho systému vzdělání, je jedinec odváděn od duchovna, a proto zde schází otevření se duchovní energii. Příliš velký zájem o hmotu a materielní věci přináší sebou civilizační nemoce. Jde také o to, že každý pacient má aktivně spolupracovat se svým léčitelem. Jsou zde určité přírodní a harmonické zásady, které je třeba při léčení dodržovat“.

„Byl bych velmi rád“, přerušil John řeč Muti v nadšeném zájmu o věc, „kdybys mi mohl tyto zásady říci. Možná některé z nich by se mohly upotřebit při léčení na planetě Zemi nebo se již možná praktikují“. Muti se krátce zamyslel a řekl. „První zásadou by mělo být, že po celou dobu léčení bude mít pacient klidnou mysl bez jakéhokoliv strachu a nervozity. Druhou zásadou by měla být pravidelná modlitba a snaha o zcela bezmyšlenkovou meditaci, ve které by se duše člověka otevírala přílivu kosmického duchovního proudu. Třetí zásadou je, aby se nemocný sám snažil o vědomé proudění životní energie v těle a tímto vědomím pomáhal k svému uzdravení. Čtvrtou zásadou je, aby volnými a pomalými pohyby těla se pomáhalo energii vstoupit do těla a harmonicky v ní proudit. Pátá a velmi důležitá zásada je kladný přístup k léčbě, udržování radostné mysli a víry v uzdravení. To je také důvod, proč léčba by neměla být bolestivá. Negativní, pesimistické a depresivní myšlenky totiž brání průtoku kosmické energie v lidském těle. Šestá zásada je, že by každý člověk měl mít u sebe svůj minerální kámen, který by mu v dané nemoci pomáhal harmonizovat a zvyšovat příliv energie do těla. Toto, myslím, je šest základních zásad, které je třeba při léčbě dodržovat“, zakončil svůj poučný výklad Muti.

John však chtěl vědět ještě více a tak se obrátil na Limu se žádostí o další vysvětlení a o její názor. „Myslím“, začala mluvit Limu, „že dodržováním šesti zásad, o kterých zde mluvil Muti je velmi důležité. Protože lidé na Logo tyto zásady následují, je vysvětleno, proč se rychle uzdravují a jejich nemoci jsou velmi krátké. Je to také tím, že nemoc je na Logo přijímána pozitivně a spíše s radostí, protože víme, že je to karmická lekce, která je zkouškou, při níž nám nemoc většinou pomáhá postoupit v osobním vývoji dále. Důležitou částí léčení je však také spánek, kdy během spánku lidé, kteří žijí ve fyzickém těle, jako lidé na planetě Zemi nebo i na Logo, se ve spánku uvolní a otevřou se příjímání kosmické energie. Proto klid a spánek jsou důležitou částí léčení fyzických těl“. „Ano“, vložil se do hovoru John, „spánek je také na planetě Zemi důležitou součástí léčby, protože vlastně únava z nemoci je tak velká, že tělo samo upadá do spánku a tak získává potřebnou energii“.

„Dalším druhem léčení“, pokračovala Limu, „je léčení hudbou a zpěvem. Harmonická hudba, kde souzvuky tónů k sobě ladí v té nejjednodušší a přitom nejpřirozenější harmonii, tak vytváří vibrace, které pomáhají ke vzniku a harmonizování energie v těle a mysli. Hudba však může dodávat energii nejen tělu, ale i duši, protože harmonie je univerzální zákon Vesmíru vycházející z jeho Božského Středu. Totéž se dá říci o krásném přirozeném zpěvu, ať se jedná o zpěv lidí nebo tvorů v přírodě. Zpěv, který u lidí prochází duší, má léčebné účinky a je v podstatě odrazem jiskry Božského světla v nás. U tvorů v přírodě je zpěv přirozeným projevem, který v sobě obsahuje přírodní krásu. Takže hudba a zpěv by měly být jedním z důležitých léků při léčení nemocí, protože harmonie hudby a zpěvu vnáší harmonii, soulad a klid do mysli, která přenáší svůj optimismus a radost na pochody fyzického těla“.

Nyní John chtěl proniknout ještě blíže k jádru léčení na Logo a zeptal se zcela přímo. „Dovedli by léčitelé na Logo vyléčit nemoce, které jsou na planetě Zemi, jako jsou nemoce srdeční nebo rakovina, proti kterým se po staletí nepodařilo nalézt lék, který by mohli všichni používat ?“ Muti vysvětlil, že bude třeba, aby se nejdříve intuitivně napojil na jeho slova, která se týkají nemocí, které má John na mysli a které jsou pro něj neznámé. Po nějaké chvíli odvětil.

„Podobné nemoci měli naši dávní předci, kdy jejich těla byla hmotnější podstaty a kdy jejich vibrace byly více spojeny s hmotnou stránkou, než se stránkou duchovní. Srdeční nemoci jsou civilizační nemoci, kdy spěch, nekvalitní strava a vzduch zde hrají svou roli. Schází zde klid a tichá meditace, která uklidňuje i tělesné pochody. To samé se dá říci o nemoci rakoviny, která je civilizační chorobou; podobné nemoci jsou vyvolávány chemickými látkami, které jsou obsaženy v jídle, a dále je zde nervozita, která je spojena s malou harmonií a duchovností v životě. Při rakovině je třeba léčit celé tělo jako takové, aby bylo posilováno ze všech stran. Nejde o to se soustředit jenom na napadené místo. Je třeba, jak už jsme říkali, posílit energii v celém těle. Kdyby bylo na planetě Zemi více duchovního vnímání u jednotlivců a přímého spojení s duchovní energií Božského Středu, potom by mnoho nemocí zcela vymizelo. Příliš velké závislé spojení na hmotě s sebou přináší některé nemoci, které trvají tak dlouho, dokud se vědomí jedince nepovznese výše.

John tiše naslouchal a pomalu si uvědomoval, že zde nepomohou žádné léky,ale spíše duchovní obrácení u každého jedince, které mu tak pomůže se stát občanem, neboli vědomou duší celého Vesmíru. Také pochopil, jak je důležité, aby duchovní vývoj byl vždy o krok napřed před vývojem materielním, aby tak duchovní a etické zákony byly řídícím směrem celého jednání jednotlivce a celého lidstva.

Avu poděkoval Limu a Muti za to, že jim ukázali Centrum energie a že mohli nějaký čas pobýt ve zdejším uzdravujícím chrámu. Za krátkou chvíli již John a Avu stáli venku, kde se slunce opíralo svými poledními paprsky do růžové atmosféry této planety. Avu navrhl krátký odpočinek před další cestou, která je měla vést do místa, které John znal již velmi dobře. Avu jej chtěl nyní pozvat do Chrámu Moudrosti, kde se mělo konat duchovní shromáždění, kdy podobná shromáždění se konají po celé planetě a jsou zaměřena na duchovní růst obyvatel Logo, a skoro všichni se těchto pravidelných bohoslužeb zúčastňují. A tak nyní jejich cesta vedla zpět přes kontinent k Chrámu Moudrosti.

(10)

X. Kapitola

Návštěva chrámu duchovní moudrosti a parku duchovních nauk

John a Avu procházeli alejí stromů, na jejímž konci stála budova bílé a světle modré barvy. Už z dálky bylo možno vidět široké schody s mohutnými sloupy. Celé budova byla postavena na vyvýšeném místě a obklopena parkem stromů, keřů a květin. Jak přicházeli blíže, John si všiml tvaru budovy chrámu. Po stranách byly dvě kopule a střed tvořila dlouhá střecha ve tvaru pyramidy, která na konci chrámu přecházela do vysokého tvaru samotné pyramidy, kdy její špičatý tvar převyšoval podlouhlou střechu chrámové lodi. Avu poznamenal, že pyramidový tvar střechy má svůj účel, protože se tak lépe může koncentrovat jak energie duchovní, tak vesmírná, což napomáhá příchozím se duchovně otevřít a také soustředit. „Tam, kde ke konci chrámu střecha přechází do vyšší pyramidové podoby s ostrou špičkou“, poznamenal Avu, „je duchovně nejvíce koncentrované místo, pod kterým stojí duchovní mistr, který se tak lehčeji může spojit s kosmickou duchovní vibrací“. Avu zamířil k malému altánku, který stál na postranní cestě, ale ze kterého byl dobrý výhled na budovu chrámu. Když oba usedli, Avu chtěl seznámit svého meziplanetárního přítele s některými zásadami, které se týkaly náboženství na planetě Logo.

„Na Logo učíme nauku kosmického náboženství, v níž jde o chápání, ale hlavně o vnitřní duchovní prožitek duchovních zákonů Vesmíru a tedy Božského Středu. Jde o pochopení, že tyto duchovní zákony jsou univerzální a tímto poznáním se dosahuje osvícení, neboli otevření nejvyššího duchovního lotosu, který potom zůstane již natrvalo duchovně otevřen a tím dochází ke sjednocení duše s Moudrostí Vesmíru, neboli s Božským Středem“. Dokončil své vysvětlení Avu.

John přerušil Avu otázkou. „Je k tomuto vysokému duchovnímu univerzálnímu stupni chápání zapotřebí nějaké nauky nebo výkladu, který by lidé na Logo následovali ?“ Avu se na malou chvíli zamyslel a potom odpověděl. „V náboženském přístupu na Logo neexistují žádná dogmata nebo nějaké dané učení, které by se dalo různě vykládat. Na Logo duchovní poznání pro každého přichází z vlastního přímého poznání univerzálních zákonů Božského Středu, které poznáváme duší. Důležité potom je, abychom tyto duchovní kosmické zákony následovali. Lidé na Logo vědí, že konání nebo myšlení, které je proti těmto univerzálním duchovním kosmickým zákonům nebo které není s nimi v harmonii, ať je to ubližování lidem nebo přírodě, ovlivňování svobody mysli nebo myšlenky zaměřené na násilí, to vše se potom negativně vrací ve vibracích jak k jedinci, tak také do atmosféry planety a ovlivňuje tak negativně vývoj všech jejích bytostí. Proto každý na Logo začíná den duchovními cvičeními a meditací, kdy se v tichu duše spojuje s Božským Středem Vesmíru a kdy dochází k vlastnímu duchovnímu poznání kosmického vědomí. Možná na planetě Zemi ještě dost lidí potřebuje následovat nejdříve nějakou nauku, než později sami dospějí k univerzálnímu vědomí“, zakončil výklad Avu.

„Byl bych rád“, řekl John, „kdybys mi mohl jako duchovní mistr říci více o tomto kosmickém vědomí, neboli pozemsky řečeno kosmickém náboženství. Vím, že znáš základní myšlenky náboženství na planetě Zemi, a tak bych rád věděl, v čem jsou zásadní rozdíly chápání a přístupu v duchovních naukách nebo vědomí na planetě Zemi a na Logo ?“ John věděl, že Avu jako duchovní mistr mu bude moci dát tu nejlepší odpověď.

„Rozdíly v chápání Boha“, začal vysvětlovat Avu, „jsou mezi těmito dvěma planetami velké i když někteří duchovní mistři na planetě Zemi mají duchovně univerzálně rozšířené vědomí. Na planetě Zemi jde o náboženské nauky, které v sobě obsahují prvky univerzální duchovnosti, ale také určitá omezení, které do nich byla dána už lidmi samotnými. To znamená, že Bůh je vytvářen z lidské představy na planetě Zemi, a proto jsou mu někdy připisovány lidské vlastnosti, čímž je vlastně omezena skutečná vesmírná Boží univerzálnost. Na Logo se obracíme právě k tomuto univerzálnímu aspektu Božství, neboli k Božskému Středu Vesmíru. Jde nám tedy o vlastní duchovní zkušenost této vibrace univerzálního Božského Středu, který je a zůstává po celou dobu své existence nezměněn. Na Logo duchovnost nebo náboženství neučíme, ale naše duše je zažívá v sobě. Vlastní duchovní zkušenost je zakotvena v poznání duchovních kosmických zákonů. To je právě princip, na kterém, jsou postaveny zásady dosažení kosmického vědomí nebo kosmického náboženství, jak byste to nazvali na planetě Zemi“. John se vší pozorností naslouchal slovům Avu, protože nyní cítil, že se mu dostává poznání zcela jiného chápání náboženství, nebo spíše duchovnosti, než které znal z planety Země. Byl to zcela nový přístup, který odpovídal chápání a duchovní úrovni lidí na planetě Logo. John si také uvědomil, že náboženství je vývoj a má mnoho stupňů, kterými je nutno projít, než dosáhneme vrcholu.

„Zásady kosmického vědomí“, pokračoval Avu, „jsou platné v celém Vesmíru. Jde o pochopení, že zde existuje jen jeden Bůh, nebo lépe řečeno jeden Božský Střed Vesmíru, ze kterého vycházejí všechny duchovní kosmické zákony, které však je třeba poznat vlastní duší, a ne intelektem, protože ten má svá omezení. Zásadním uvědoměním je rozpuštění ega, neboli omezeného chápání intelektu na jehož místo nastupuje univerzální vědomí duchovní moudrosti, úcty a lásky. S tím také přichází poznání univerzálních kosmických duchovních zákonů, jako je třeba reinkarnace, kdy duše musí na své duchovní cestě procházet dlouhým vývojem, který vede přes různé podoby na různých vývojových stupních, ať je to v říši minerálů, rostlin, živočišné a lidské, která má opět mnoho vývojových stupňů a přechází do formy astrální. V tichu duše poznáme, že všechny kosmické zákony jsou vysílány z jednoho bodu, kterým je Božský Střed Vesmíru. Tyto zákony platí pro všechny planety ve Vesmíru. Jde o jakousi gigantickou hru, kdy miliardy duší jsou vtělovány do nejrozličnějších forem života na nejrůznějších stupních. Ukončením tohoto dlouhého vývoje duše je, když tato dojde k poznání, že za všemi těmito formami existuje Božský Střed Vesmíru, který původcem všech těchto forem a že splynutí s Ním znamená být částí absolutní Vesmírné univerzální Jednoty. V takovém okamžiku dojde ke splynutí světla duše se středem Božského Středu Vesmíru“.

Když Avu skončil výklad duchovního pohledu na planetě Logo, John si uvědomil, že takovéto duchovní poznání nepotřebuje žádných slova ani nauk a teologických přívlastků. V takovém přístupu jde opravdu o splynutí dvou světel, která jsou stejné podstaty a v jejichž duchovním žáru shoří veškeré slovní přívlastky a fráze nauk. John si uvědomil, že vlastně jde o univerzální kosmické splynutí kapky duchovní podstaty s oceánem Božství. V tomto rozpuštění zanikají veškeré rozdíly, veškeré překážky a zbyde jen čisté vědomí univerzální jednoty celého Stvoření, jednoty celého kosmu, vycházejícího z jednoty Bodu, neboli z Božského Středu Vesmíru.

Avu pokynul Johnovi a oba se vydali na cestu k chrámu, kam již směřovalo mnoho ostatních lidí nejrůznějšího věku. Po cestě si John opět všiml vůně, která se zde rozlévala a velkých minerálních kamenů, které byly rozmístěny okolo cest a chrámu Moudrosti. Čím více se k chrámu blížili, tím jasněji mohl John vidět kombinaci barev. Bílé zdi v souladu kontrastovaly s bledě modrými kopulemi, s pozlacenými hroty špiček a zlatou barvou pyramidy na konci chrámu. Vystoupili po širokých schodech, které vedly ke třem velkým bledě modrým dveřím se zlatými znaky. Avu upozornil Johna, že se mu bude snažit některé věci vysvětlit, avšak že toto je vyjímka, protože v chrámu se nepoužívá jakékoliv komunikace, ani telepatické.

Když Avu a John prošli velkými dveřmi, vstoupili do haly, kde v naprostém tichu stálo dost lidí. Okolo stěn byly rozestavěny v podlouhlých mramorových nádobách jakési záhony květin. Na stěnách byly rozmístěny velké minerální kameny. Ze stropu bylo zavěšeno několik velkých krystalů v podobě obrácené pyramidy, hrotem špičky dolů. Bylo zde naprosté ticho, které ještě znásobovalo duchovní vibrace tohoto místa. Avu v krátkosti vysvětlil Johnovi, že v této předchrámové síni přítomná atmosféra pomáhá lidem se očistit od fyzických vibrací a únavy jejich těla a pomůže jim se soustředit na duchovno a uvést je do vnitřního klidu, aby tak mohli v chrámu přijímat duchovní kosmickou energii. Teprve, až tohoto stavu po nějaké chvíli dosáhnou, mohou s takto očištěnou duší a myslí vejít do hlavní chrámové síně.

Čím déle stáli v této chrámové hale, tím více si John uvědomoval blahodárný vliv tohoto prostředí, které jej opravdu duchovně posilovalo, a tak pociťoval větší energii ve svém astrálním těle. Jeho duše jakoby byla povznesena do stavu vyššího vnímání a chápání. Také po citové stránce byl zalit vibracemi lásky a úcty. Po nějaké chvíli vešli do velké chrámové síně, která byla široká a vysoká. Její stěny byly třpytivě bílé a denní světlo sem pronikalo po celé délce velkými okny umístěnými v horní části zdi, kde již stěny přecházely v pyramidový tvar stropu, který byl celý zlatý a ze kterého po celé jeho délce byly zavěšeny bílé krystaly. V dlouhých řadách zde byla rozmístěna bílá křesla a jejich rovné opěradlo bylo zakončeno krystalem zbroušeným do tvaru pyramidy. Chrámem se rozlévaly zcela tiché dlouhé a vysoké tóny jakési kosmické hudby, jejíž vibrace naplňovaly Johna pocitem harmonie a neuvěřitelné duchovní otevřenosti. Kromě těchto tónů kosmické hudby panovalo v chrámě naprosté ticho a ti, kteří již seděli v křeslech, byli naprostou soustředěni a dívali se směrem ke zlaté pyramidové špičce na konci chrámu, z jejíhož středu vyzařovalo jemné světlo, které se rozlévalo do celého prostoru. John si vzpomněl na Centrum energie, kde v tamnějším chrámu tentýž proud světla jej přivedl k hlubokému duchovnímu zážitku. Celá atmosféra chrámu vibrovala jakousi jemnou duchovní vibrací harmonie a klidu. Avu a John usedli vedle sebe do bílých křesel a soustředili se na proud světla vycházejícího ze špičky zlaté pyramidy.

Po nějaké chvíli byl chrám naplněn. Dlouhé tóny kosmické hudby se začaly nenásilně přeměňovat v harmonické akordy, které byly hrány v několika oktávách najednou a zněly dosti dlouho. Jeden akord přecházel do druhého a tato hudba vytvářela atmosféru harmonie a souzvuku, což, jak John pociťoval sám na sobě, pomáhalo duši se povznést a také mělo vliv na hadí sílu, které stoupala po páteři do vyšších duchovních center a probouzela je. Tato hudba zněla delší chvíli a John si také uvědomoval, že chrámem se začala rozlévat vůně, která působila velmi povznášejícím způsobem. Lidé seděli v naprostém tichu a sledovali proud světla, který se rozléval chrámem. Hudba začala pomalu slábnout, ale přitom se úplně neztratila. Po nějaké chvíli se objevil muž oděný v jasně bílé roucho a usedl do bílého křesla, které stálo na vyvýšeném místě, přímo pod zlatistou špičkou pyramidy. Za krátkou chvíli přišly ještě dvě ženy, které byly oděné ve dlouhý žlutý šat a usedly do křesel umístěných po obou stranách křesla duchovního mistra. Na obličejích těchto tří duchovních mistrů bylo jasně vidět jejich tichou soustředěnost.

Po nějaké chvíli duchovní mistr vstal a pomalu zvedl ruce ze kterých vycházelo silné astrální a také vibrační záření. Toto záření jakoby pomáhalo každému jedinci lehčeji pozvednout duchovní energii a tak se co nejvíce duchovně otevřít. Po tomto vibračním vysílání duchovní mistr opět ruce spustil a začal telepaticky promlouvat k přítomným. Jeho slova byla spíše krátkými větami, ve kterých sděloval přítomným duchovní zákony Vesmíru, mluvil o duchovních cvičeních, která vedou k jejich poznání a sděloval jim moudrost, která k němu proudila při jeho spojení s Božským Středem.

Po své telepatické řeči duchovní mistr opět pozvedl ruce a bylo cítit, jak vibrace které předával přítomným přicházely z Božského Středu Vesmíru pomocí jeho zprostředkování. Celý chrám byl silně naplněn duchovními vibracemi, které byly zesilovány pyramidovým tvarem stropu, jenž tyto vibrace také rovnoměrně odrážel na všechny přítomné. Tato atmosféra byla ještě umocňována kosmickou hudbou a jemnou vůní. John seděl zcela pohroužen ve vnitřní ticho a cítil, jak se za pomocí těchto vibrací, kterým se zcela otevřel, jeho duše jakoby vznesla do vyšší sféry a chtěla se spojit se světlem, které prozařovalo celý chrám a bylo symbolem Světla Božího. Vibrace, které duchovní mistr vysílal, prostupovaly celým chrámem. Za chvíli vstali obě ženy a také pozvedly společně ruce, aby tak posílily tento proud duchovních vibrací. John cítil neuvěřitelně jemnou, ale silně povznášející sílu této atmosféry, jeho duše se zcela uvolnila a stoupala do sféry duchovního klidu, ale také poznání a v tomto stavu nějakou chvíli spočívala. Celý chrám jakoby se stal jednou silnou duchovní vibrací, ve které docházelo k přímému spojení duší s Božským Středem Vesmíru. Byl to vrcholný zážitek vědomí existence Božského Středu, ze kterého tato vibrace, obsahující moudrost a lásku vycházela a naplňovala duše všech přítomných.

Po nějaké chvíli všichni tři duchovní mistři usedli a kosmická hudba začala s přibývající hlasitostí znít chrámem a jemně podporovala vibrace, které zde byly duchovními mistry vytvořeny. Lidé dále tiše seděli na svých místech. Po nějaké chvíli se duchovní mistři zvedli a pomalu odešli. Po nich také začali vstávat přítomní a odcházeli ve vší tichosti. Avu a John se ještě při svém odchodu zastavili v kapli s kulatou kopulí, kde někteří lidé ještě pokračovali v meditaci. Avu a John vyšli z chrámu a sestoupili po schodech do parku.

Avu informoval Johna, že sjednal schůzku s duchovními mistry, kteří je budou očekávat u zadní části chrámu. Když se vydali tímto směrem, John se zeptal Avu, jaké jsou podmínky k tomu, aby se někdo stal duchovním mistrem. „Jak víš“, odpověděl Avu, “každé zaměstnání je zde posláním. Duchovním mistrem je jmenován ten, který se již v minulých inkarnacích věnoval duchovní činnosti nebo dosáhl vysokého duchovního stupně. Jenom takový člověk, který již duchovnem zabýval, má tu schopnost být zprostředkovatelem vibrací Božského Středu. Ne každý je schopen tyto duchovní vibrace přijímat a nechat je proudit dále na ostatní a pozvedávat jejich duchovní vědomí, jak jsi to zažil při dnešní bohoslužbě v chrámě. Duchovní mistr zde není proto, aby působil na intelektuální stránku lidí, ale jeho úkolem je, aby za pomoci nejvyšších duchovních vibrací umožnil ostatním prožít duchovní zážitek. Ti jsou potom duchovními vibracemi pozvednuti do vyššího stavu vědomí. To je vlastně základ naší bohoslužby, kdy vědomí všech přítomných je během bohoslužby duchovně pozvednuto a oni se potom sami k tomuto prožitému zážitku vracejí při svých vlastních duchovních cvičeních a meditacích. Duchovní mistr svým životním posláním a dřívějšími, na duchovním základě prožitými životy zaručuje duchovní vyspělost a hlavně schopnost se moci spojit s Božským Středem a předávat tyto vibrace čistého Božství dále ostatním“.

když Avu domluvil, John si uvědomil, jak zkušenosti minulých životů hrají na Logo důležitou roli, kdy vlastně předurčují schopnosti v přítomném životě, které jsou takto nabídnuty ostatním. Uvědomil si, že tímto způsobem i vývoj civilizace může jít rychleji vpřed, jestliže lidé přenášejí do určitého oboru již nastřádané zkušenosti z minulých životů nebo života, kdy se touto činností již zabývali a mohou se ve svém oboru tak rychleji zdokonalit.

Avu přerušil Johnovo rozjímání, když mu sdělil, že duchovní mistr Ramu a duchovní mistryně Ani a Oro již k nim přicházejí. A skutečně. Po cestě k nim kráčely tři bytosti, kterým Avu vyšel vstříc. Všichni se vzájemně uklonili a bylo vidět, že Avu je zde stálým hostem. Avu ukázal k Johnovi, kterého představil a který byl všemi třemi přijat vlídně. Ramu, jehož věk John odhadoval okolo 70 až 80 let, jim pokynul a všichni se ubírali parkem směrem za chrám, kde krátkou alejí vešli do zahrady plné rozkvetlých keřů a květin. Ramu je zavedl do malého altánku, kde byla křesla pro všechny a kde se pohodlně usadili.

John poděkoval za možnost být částí dnešní bohoslužby, která byla zaměřena na prožitek duchovního zážitku přítomnými. „Ano“, odpověděl Ramu, „toto je základ našeho učení, kdy vlastní duchovní zážitek je k pochopení univerzálního Božství nejdůležitější. Avšak někdy se stává, že během bohoslužby přijdou bytosti z vyšší astrální sféry, které potom nám všem předávají vysoké duchovní poznání nebo nás nechávají nahlédnout do astrálního světa, který je na vyšší duchovní úrovni než je náš. Důvod je ten, že na vyšší úrovni je již fyzické přeměněno na duchovní a do této sféry nejvíce vyspělé duše z Logo po své smrti odcházejí. Tyto bytosti se nám projevují svou zářící astrální aurou a svými duchovními vibracemi, které naplní celý chrám. V této vibraci je obsažena moudrost Božského Středu a také nekonečná láska, která se přeměňuje ve velkou radost, kterou přítomní také zažívají. Takovýto zážitek je potom velkou posilou na vlastní duchovní cestě a také vede k lepšímu pochopení existence Božského Středu Vesmíru. Tyto andělské astrální bytosti mohou také na sebe vzít i naši podobu, která je však oproti naší velmi jemná a naplněna vibracemi univerzální lásky. Mimo chrám se tyto astrální bytosti také zjevují v přírodě při velkých duchovních obřadech nebo při duchovních svátcích, které pomáhají nám všem se duchovně povznést a také prozařují vibrace celé planety Logo. Tyto duchovní celoplanetární svátky na Logo jsou velmi důležité, protože umožňují povýšit a také zintensivnit  duchovní vibrace na celé planetě a tím pomáhají celému lidstvu duchovně stoupat k vyššímu vědomí a tak se duchovně rychle vyvíjet.

John poslouchal Ramu s velkým zájmem a uvědomoval si, jak různé vibrace stupňů života mohou existovat v hlubinách Vesmíru a jak mnohdy omezené je intelektuální myšlení lidí na planetě Zemi, hlavně ve věcech duchovních. Avu pozoroval jeho zájem a také tok jeho myšlenek a chápal, jak velká změna probíhá v Johnově myšlení, a také v jeho vědomí a jak asi těžké bude pro Johna se s tímto nově získaným vědomím vrátit zpět na planetu Zemi. Také podle výrazu tváří ostatních bylo vidět, že sdílí obavy Avu, ale na druhé straně se projevovaly vibrace radosti nad tím, že nově získané poznání bude moci John předávat dále na jiné planetě ve Vesmíru a tak pomoci aspoň několika jedincům v odpovědích na jejich otázky a nebo dokonce i pozvednout jejich celkové vědomí.

John jakoby byl hnán zvláštní touhou poznat co nejvíce ze své návštěvy planety Logo, požádal, aby mu duchovní mistři blíže vysvětlili jak probíhá konec života lidí na Logo a také něco více o reinkarnačním životě, který je vlastně jedním z nejdůležitějších zákonů Vesmíru. Nyní se ujala slova Ani, která byla jak duchovním mistrem, tak také částí duchovního kolegia, které řídilo duchovní vývoj planety Logo. Ani začala svůj výklad na Johnovu otázku takto. „Na Logo lidé většinou umírají, když dochází k úbytku jejich životní energie. Málo kdo umírá z důvodu nějaké nemoci nebo náhodně, což je potom viděno jako dopad jejich karmy. Lidé jsou vzděláváni o tom, jak vypadá život po smrti, kdy jde o přechod do astrálního světa ve kterém mohou získat nová poznání a duchovně růst. Odchod zesnulého je na Logo duchovní záležitostí a v chrámě je věnován určitý čas pro vysílání kladných vibrací duši zemřelého, aby byla duchovně posílena na své cestě do astrálního světa. Tělo je uloženo do země nebo většinou spáleno. Smrt je tedy chápána tak, že došlo ke změně energie z hmotné na duchovní a tím k pokračování života na jiné úrovni bytí. V astrálním světě se duše může spojovat s vyššími astrálními bytostmi a může se od nich učit, a tak udělat ve svém duchovním vývoji i ve stavu vědomí velký skok vpřed, což bude mít velký vliv na novou inkarnaci. V astrálním těle jde duchovní vývoj rychleji dopředu, protože zde není hmotná zátěž těla a také je zde větší možnost poznání a čas k nerušenému rozjímání. Proto je velmi důležité se na tento astrální život a vývoj duše již ve fyzickém životě připracovat duchovním uvědomováním si Božského Středu a také vědomím věčného života duše. Ti lidé, kteří jsou však příliš sjednoceni s fyzickým světem a jejichž myšlení bere hmotu a materielní věci za jedinou skutečnost, jsou bez velkého zájmu o duchovno. Takové duše i v astrálním světě neudělají příliš velký pokrok a rychle se rodí zpět, aby tak mohly uskutečnit svá materielní přání, kterých v minulém životě ještě nedosáhly. Takové duše jsou potom ve hmotném světě úspěšné v materielních záležitostech, ale dokud nepřijdou do harmonie se svou duchovní podstatou, jejich úspěch bude jen pomíjivý a nikdy je plně neuspokojí. Potom jejich vlastní karma utrpení a těžkostí je přinutí ke změně myšlení a přivede je k zájmu o duchovní věci, které začnou pomalu chápat a tak postupovat ve svém duchovním vývoji. Ale toto je všechno otázkou mnoha životů a inkarnací v nejrůznějších podmínkách života, kdy dochází k vyrovnání harmonie mezi duchovním a intelektuálním poznáním. Potom to budou tito samí lidé, kteří se budou snažit druhým vysvětlit důležitost ducha a varovat tak před jednostranným sjednocením se se světem fyzickým a materielním. Inkarnace tedy pomáhají k vývoji duše, která tak dochází stále vyššího vědomí, rodí se na duchovně vyšší a vyšší planety, až se zrodí například na astrální planetu Aro, kde žije život již ve vědomí úplné jednoty se Světlem Božského Středu. Toto je dlouhý vývoj, který však ve věčnosti Bytí je zcela malým úsekem“. Těmito slovy zakončila Ani svůj výklad, který pro Johna znamenal důležité vysvětlení.

„Znamená to“, pokračoval v otázkách John, „že tím nejdůležitějším ve vývoji duše je vědomé sjednocení s Božským Středem Vesmíru ?“ Nyní Oro, která byla také duchovním mistrem mu dala odpověď na jeho otázku. „Máš zcela pravdu“, řekla Oro, „je to kosmický zákon, který určuje, že světlo každé duše, které je vysláno do Vesmíru, aby prošlo vývojem ve hmotě, ať jakéhokoliv druhu a formy, se opět stane, avšak nyní vědomě, částí Božského Světla, ze kterého vyšlo. Je to taková cesta světla od vyslání do prostoru k vědomému prozření a navrácení se zpět odkud vyšlo. Během své cesty světlo je zahaleno obalem hmoty a ovlivňováno nebo také zatemňováno intelektem a egem. Samotný intelekt nebo myšlení je symbolem ohraničenosti nebo duchovní tmy a nevědomosti. Teprve harmonická vyrovnanost mezi intelektem a intuicí, která je spojena s duchovnem, může pomoci k tomu, že dojde k vyššímu vývoji a poznání. Avšak je na každém světle duše, jak rychle prohlédne závojem Máji neboli hmotného klamu a dojde k uvědomění si základu své existence, která přichází z duchovní podstaty Božského Středu Vesmíru“.

„Může se tedy říci“, poznamenal John, „že z tohoto duchovního chápání a také vědomí vychází etické a morální myšlení obyvatel planety Logo ?“ Nyní se opět ujal slova Ramu a řekl. „Máš zcela pravdu, naše etické a morální učení je postaveno na duchovních zásadách a zákonech, protože vlastní podstata Vesmíru je duchovní a chceme-li žít v harmonii, potom je třeba následovat univerzální zákony, které se odrážejí v celém životě. Takže základní filozofie na planetě Logo spočívá v učení, že vše má svou duchovní a vibrační podstatu a také svou karmickou příčinu a to, co je hmotné, je jenom obalem, které podléhá zákonům hmoty, která je oproti duchovní podstatě přechodná. Dokud jakákoliv civilizace nepostaví svůj řád na duchovních zákonech, její vývoj bude trvat velmi dlouho. Ve správném přístupu se projevuje úcta ke všem živým tvorům a pochopení, že všichni tvorové, ať na jakémkoliv stupni, musí podle zákona kráčet cestou vývoje a poznání. Ti, co jsou na vyšším duchovním stupni, mají pomáhat na duchovní cestě ostatním.

Je třeba chápat, že čím čistší, harmoničtější, poctivější a duchovnější jsou myšlenky obyvatel jakékoliv planety, tím atmosféra celé planety je duchovněji prozářena a tyto kladné vibrace mohou pomáhat ve vývoji všech jejich živočichů včetně přírody a tak vést k pocitu planetární harmonie. Všichni procházíme vývojem na určitých stupních, takže snaha vylepšení a rozšíření duchovního vědomí by se měla projevovat u všech tím, že ve svých činech budou tyto zásady harmonie a kosmické moudrosti respektovat. Z toho potom vyplývá to, že základní motivací činů obyvatel planety Logo je služba druhým a celé civilizaci. Na Logo každý má úctu ke všem a také jim svými činy nabízí to nejlepší. Je to v zásadě uvědomění si planetární příslušnosti a planetárního občanství a také úcty ke všemu, co naší civilizaci tvoří, ale také k tomu, co jí přeměňuje, aby byla moudřejší a harmoničtější. To by snad bylo pro tebe v krátkosti jakési vysvětlení našeho učení a etického chápání“.

Když Ramu skončil svou odpověď na Johnovu otázku, bylo Johnovi jasné, že každá civilizace potřebuje svůj dlouhodobý vývoj, než bude moci dospět stavu všeobecného vědomí, jaké je na Logo, nebo k vědomí dokonce vyššímu. Také si John uvědomil, že záleží na duchovní kvalitě duší, které se mohou na určitou planetu zrodit. John věděl, že není možné, aby se vývojově mnohem nižší duše zrodila na Logo nebo na Zemi, protože vše podléhá přesným kosmickým zákonům, tedy zákonům vývoje a vibrace.

Avu přerušil Johnovo rozjímání s tím, že navrhl ukázat Johnovi místo, které se nazývalo „Park duchovních nauk“ ve kterém bylo uloženo mnoho duchovních znalostí jak z planety Logo, tak také z jiných planet. Ostatní s návrhem Avu souhlasili a všichni se společně vydali k místu, kde se Park duchovních nauk nalézal. Aby byli na místě co nejdříve, protože bylo třeba překonat určitou vzdálenost, rozhodli se, že použijí levitace. Vznesli se a letěli vzduchem a nechali pod sebou ubíhat zelenou krajinu. Po nějaké chvíli letu se snesli na velké prostranství, které bylo obklopeno vysokými stromy. Avu zde Johnovi vysvětlil, že na Logo vytvářejí pro určité disciplíny parky, ve kterých mohou použít velkých přírodních obrazců nebo přirovnání, kdy tyto obrazce uloží ve své mysli a kdykoliv je potom mohou ze svého podvědomí vyvolat. Proto existují parky historie, vědy, hudby, vesmíru, léčitelství, přírody a také náboženství. „Nyní se tedy nacházíme v „Parku duchovních nauk“, který společně projdeme“, vysvětloval Avu. Ramu se přidal k hovoru a sdělil, že některé symboly budou velmi podobné těm, které John zná z planety Země a které jsou asi částí některých pozemských náboženství. „Mystická cesta“, vysvětloval Ramu, „je duchovní základ všech náboženství ve Vesmíru, protože duchovní zážitek, ať na jakémkoliv stupni, přichází z Božského Středu Vesmíru ke všem opravdovým mystikům stejně. Takže cesta duchovního zážitku je v pravdě univerzální“. Ani nyní vstoupila do hovoru. „V Parku duchovních nauk poznáš některá učení, jejichž symboly a cestu v parku uvidíš. Některá z nich ti jistě budou známá a nebo budou velmi podobná duchovním učením na planetě Zemi, protože podobné formy jsou i na jiných planetách ve Vesmíru, která jsou na podobném stupni vývoje. První oddělení začíná duchovní naukou nazvanou Kosmické vědomí, které je základním duchovním poznáním na Logo, a které učí o přímém poznávání vibrací z Božského Středu Vesmíru. Pojďme tedy do první části Parku duchovních nauk, do parku Kosmického vědomí“. Ani ukázala rukou na bílou cestu, která vedla k velké, z květin a keřů vytvořené bráně.

Jen co prošli bránou, objevil se před nimi nádherný symbol tohoto kosmického vědomí, nebo jak John říkal, kosmického náboženství. Byl to bílý plný kruh, ze kterého vycházely spirálovitě kruhy, kdy začínající spirála měla tmavou barvu, která postupně přecházela do různých barev a končila barvou žlutou. Ve svém žlutém a vrcholném bodě se obracela spirálovitě zpět ke středu, avšak v bílé barvě, kdy na konci splynula s bílým kruhem středu. Avu přistoupil k Johnovi s vysvětlením. „Toto je spirála základního univerzálního vývoje. Její první část vychází sice z bílého Středu Božství, ale tato energie nejdříve musí projít dlouhým vývojem, nejdříve ve hmotné podobě, potom v podobě minerálů, částí přírody, tvorů a nakonec bytostí, které mají ve svém těle umístěna duchovní centra. Tato část je označena modrou a fialovou barvou. Žlutá část značí období, kdy již takový člověk ve svém vývoji nastoupil vědomě na duchovní cestu, která také trvá určitou dobu. Vnitřní bílá spirála znamená již vědomé poznání a prožitek Božského Středu Vesmíru a vědomý návrat do jeho Středu. Spirála končí závěrečným spojením bílé spirály s bílým plným kruhem Božského Středu, kdy duchovní cesta je návratem zpět do Božství opět dovršena“.

Po těchto slovech Avu bylo Johnovi jasné, jak důležité je zobrazování duchovní cesty v symbolech a znameních. Když šli dále, viděli sedadla rozmístěná do půlkruhu okolo velkého mohutného stromu, jehož listy vibrovaly energií. Oro vysvětlila Johnovi, že vnitřní pozorování stromu, okolo jehož kmene byl vysypán z bílých kaménků bílý kruh, symbolizuje Božský Střed Vesmíru, ze kterého vyrůstá celý Vesmír, zde symbolizovaný stromem. Když po cestě přešli dále, objevila se před nimi velká sedící socha člověka z Logo, jehož oči byly upřeny na proud světla, který před ním zářil z velkého bílého kamenného  kruhu. Ramu vysvětlil, že kruh je opět symbol Božského Středu Vesmíru, ze kterého vychází univerzální světlo Božství, na něž se lidská bytost soustřeďuje, aby tak došla duchovního poznání a vnitřního sjednocení s tímto Světlem. Také to znamená symbol ticha, které je nutné k hlubokému duchovnímu zážitku. Tento symbol světla je ve všech našich chrámech a duchovních centrech. John si uvědomil univerzálnost světla a jeho symbolický význam duchovna, ale i ticha. Byly zde ještě další symboly a obrazce, ale Avu vedl Johna do dalšího oddělení, do kterého se prošlo hlavní cestou, na které opět byla z keřů vytvořena brána.

Ramu nyní Johnovi sdělil, že se nacházejí v oddělení nauky, neboli náboženství – ticha. Tuto část tvořily výhradně keře plné barevných květů a květin, které rostly všude okolo. John si uvědomil omamnou vůni, která se všude rozlévala. Oro si všimla jeho myšlenek a vysvětlila, že právě vůně hraje v nauce ticha důležitou roli, protože vůně dovede pozvednout vědomí k vyšším stupňům. Když přišli k malému jezírku, John si všiml, že z jeho vody tryská paprsek bílého světla. Oro mu vysvětlila, že zde jde o dva symboly. Nehybná voda znamená nehybnou tichou mysl. Paprsek světla, který z ní vyzařuje, symbolizuje duchovní světlo, které má stále mysl prosvěcovat, aby tato jednala vždy moudře a v harmonii s duchovními zákony Vesmíru. Oro jej zavedla k dalšímu symbolu ticha, u něhož vystoupili na mírně zvýšenou cestu, která opisovala kruh. Vnitřek tohoto kruhu byl vysypán něčím, co Johnovi připomínalo křišťálové sklo. Celý tento kruh ve své bělosti a čistotě zářil a z malého nadhledu z cesty to byl velký zážitek. „Toto je další symbol ticha, tedy Božský Střed sám“, podotkla Oro. „Čím déle by ses na něj díval, tím více se budeš stávat jeho částí“. John jí musel dát za pravdu a jenom litoval, že nemají dosti času, aby se mohl na tento bíle zářící symbol více soustředit.

Avu nyní uvedl skupinu do další třetí brány, která vedla do oddělení nauky, neboli náboženské hudby. „Hudba je ve Vesmíru univerzálním pojmem“, začala vysvětlovat Ani. „Hudba se vlastně sestává z matematiky a z toho odvozené znění tónů, které mohou znít na nejrůznějších hmotných nebo astrálních nástrojích. Nauka náboženství hudby má několik stupňů, kterými musí každý adept této nauky projít. Prvním stupněm je naslouchání hudbě“. Při slovech Avu došli k velkému záhonu, na kterém bylo po jedné květině zasazeno mnoho druhů, každý se lišil barvou, ale také, jak Ani podotkla, vůní. Od každé květiny vedla na zemi vysypaná úzká linka, a barva této vysypané linky byla stejná jako barva květiny, od které začínala. Tyto všechny různobarevné linky nebo nitky se spojovaly v jednom bílém bodě, který byl ve středu délky záhonu, avšak který byl od něj trochu vzdálen. Ani pokynula Johnovi, aby se postavil na bílý kruh a uvědomil si, že každá květina představuje svou barvou a vůní jeden tón, který se rozděluje na půltóny a čtvrttóny, které jsou znázorněné jenom vysypanou nitkou kombinovaných barev tohoto tónu, ze kterého vycházejí. „Nyní si představ, že nejsi posluchač, ale sám skladatel, který skládá hudbu, která by měla vyjadřovat vibrace Božského Středu. Tedy kombinace barev by měla být co nejharmoničtější a také vůně květin duchovně co nejjemnější a inspirující. Čím je melodie krásnější, harmoničtější a také jednodušší, tím více duší je jejími vibracemi přitahováno k Božskému Středu. Vibrace hudby mají pomáhat duši se povznést k Božskému Středu. Po tomto zážitku se dostáváme ke druhému stupni, kdy vědomí skladatele se samo stává tóny různých hudebních nástrojů, které tvoří celý orchestr“. Nyní Avi vedla Johna malými oddělenými místy, ve kterých byly od každé květiny zasazeny desítky květin téže barvy a vůně. „Toto jsou symboly jednotlivých tónů, které ve svém nitru žák náboženství hudby musí uskutečnit. Tudíž jeho nitro se očišťuje krásou a harmonií tónů, které  společně s jejich vibracemi v sobě vnitřně zažívá“.

Nyní Ani vedla Johna do malé místnosti, ve které se šířila vůně všech různých květin, které zde byly umístěny a na stěně byl fascinující obraz, na kterém byly znázorněny všechny barvy květin, které představovaly hudební tóny. Tyto barvy přecházely jedna do druhé takovým způsobem, že John si uvědomil, že nikdy nic tak harmonického a barevného neviděl. Sám na sobě pociťoval, jak vibrace těchto barev neruší jedna druhou, nýbrž se harmonicky doplňují a tím tato harmonie ve své celistvosti působí hluboce a přitom povznášejícně na jeho duši. John si náhle uvědomil, že zde nejde o poslech hudby sluchem, ale o vnitřní vnímání hudby duší, což byl zážitek mnohem hlubší a trvalejší. Ani se snažila doplnit Johnovo pochopení několika slovy. „Jak sám poznáváš, nejdříve v duši žáka nauky hudby začne vibrovat jeden tón, potom melodie jednoho nástroje, potom melodie druhého, třetího a dalších nástrojů. Nakonec zní v nitru nebo-li duši žáka vibrace melodií všech nástrojů. Tato mohutnost krásy a jednoduchosti harmonie pomáhají žáku, aby on sám ve své duši se stal harmonií krásy všech tónů, které oslavují existenci Božského Středu“. John si začal představovat mohutnost takového zážitku, ale také hlubokou oddanost žáka, který kráčel po duchovní cestě náboženství hudby k uskutečnění.

Velkým překvapením pro Johna bylo, když jej Ani dovedla k vodopádu, který zde padal z velké výšky do jezera pod ním. „Toto je konečný vrchol, nebo-li uskutečnění cesty duchovní nauky“, vysvětlovala Ani. „Zde se všechny tóny slévají v jeden tón, nebo-li v tón prapůvodní, ze kterého vycházejí všechny tóny a všechny tóny jsou jenom jeho variací. V tomto jednom tónu, který zde znázorňuje zvuk vodopádu, zní celá symfonie Vesmíru, která obsahuje tóny celého Stvoření a zní v něm věčná vibrace Božského Středu. Po prožití tohoto tónu v sobě, se žák duchovní nauky stává mistrem, neboli tím, který dosáhl duchovního poznání Božského Středu“. Po těchto slovech Ani nezbylo Johnovi nic jiného, než tiše přisvědčit a v duchu se sklonit před těmi, kteří se stali mistry duchovní nauky hudby.

Nyní však společně vešli do čtvrté brány, která vedla do nauky, neboli náboženství geometrie. „V tomto oddělení“, řekl Ramu, „uvidíš mnoho geometrických symbolů, které se dají používat k hlubokému pochopení vesmírných zákonů, kdy jeden navazuje na druhý. Z geometrických tvarů se dá také vyčíst život jedince, jakými obdobími procházel a bude procházet. Pojď jen dál a sám se přesvědčíš“. Na velkém prostranství za branou se nacházely obrazce, které byly znázorněny různě zbarveným pískem a barevnými kaménky. John zcela jasně poznával trojúhelníky, kruhy, čtverce, obdélníky, pentagramy, avšak kromě těchto zde byly další, které John neznal a které vytvářely nezvyklé obrazce, jež byly i několikadimenzionální. Na dalších místech tyto obrazce byly vzájemně sestavovány v jakési geometrické rovnice, kdy výsledkem byla kombinovaná prostorová forma, která byla do hloubky a dimenze zobrazena v jedné nebo v několika barvách.

„Vývoj Vesmíru“, vysvětloval Avu, „je rozdělen na mnoho stupňů, avšak každý stupeň může být geometricky znázorněn nějakým znakem. Totéž platí i o vývoji duše, která prochází různými stupni“. Nyní se zastavili před dlouhou řadou geometrických symbolů. „Toto je jednoduché geometrické znázornění života jedince“, pokračoval Avu. „Hrany znázorňují v zásadě tvrdost, ostrost, ale také koncentrovanost a přesnost, otevřenost a přizpůsobivost. Jsou-li hlavní body života vyjádřeny těmito základními symboly, potom vidíš i jeho budoucnost, protože ve všem musí být harmonie. Nemůže nic být jen hranaté nebo kulaté. Je třeba propojení různých elementů a tvarů, aby se tak dosáhlo harmonie univerzální jednoty, ke které život každé duše ve Vesmíru spěje. Toto seskupení se však řídí svobodnou vůlí jedince, který pomalu dochází během vývoje k tomuto harmonickému pochopení. Geometrickými vzorci lze znázornit zákony hmoty, času, vibrací a dalších zákonů Vesmíru. Čím více se žák touto naukou zabývá, tím hlouběji poznává harmonii Vesmíru, až nakonec dojde k vnitřnímu pochopení univerzální jednoty, která je základem Stvoření a Božského Středu Vesmíru“. John si uvědomil tu skutečnost, že čím hlouběji se duše zabývá správnou naukou, která má v sobě skrytu podstatu harmonie a Božství, tím je jistější, že potom jednoho dne takový jedinec musí dojít nejvyššího duchovního poznání.

Nyní prošli do další, páté brány, za níž se podle slov Oro nacházela nauka krásy. Hned po vstupu se John musel zastavit, protože jeho oči nemohly tak rychle pojmout vše, co viděl. Byla zde různá seskupení květin, keřů, malých jezer a potoků a při dalším procházení viděl nádherné umělecké výtvory, které samy ze sebe vyzařovaly něco hlubokého a krásného. „Náboženství krásy“, pokračovala Oro, „má za úkol povznášet duši na základě duchovní podstaty krásy k uvědomění, že toto vše bylo stvořeno Božským Středem Vesmíru, který neustále vysílá vibrace, v nichž je obsažena harmonie a krása. Duchovní krása je jednou z nejzákladnějších vlastností Božského Středu a je velkou pomocí při otevírání duše na cestě k Božství“.

Po slovech Oro si John uvědomoval, jak důležité je vyjádření duchovní krásy, které tak zaujme další duše a hlavně zjemní a povznese jejich vědomí. John si vzpomněl na výtvory umělců všech náboženství, jak svým uměním, ať to byly sochy, obrazy, hudba nebo architektura chrámů, se snažili povznést duše věřících k Bohu.

Šestá brána je zavedla do nauky Božského Středu. Ramu k tomu poznamenal, že tato část Parku duchovních nauk byla vytvořena podle informací z astrální planety Aro. „Duchovní bytosti z planety Aro nám předaly vědění, podle kterého byla tato část sestavena“, podotkl Avu. „Jde o to“, pokračovala ve vysvětlování Ani, „že zde jde o pohled přímo z Božského Středu, takže obsahuje všechny Vesmírné zákony, které se týkají karmy, reinkarnace, času, prostoru, hmoty a dalších věcí. Dále jsou zde čtyři základní podstaty, které tvoří Vesmír, tedy hmotná, duchovní, astrální a božská. Tyto čtyři složky tvoří základ celého vesmírného systému“.

„Pojď se podívat na tento obrazec“, řekla Ani a vedla Johna k obrazci sedmi kruhů. Každý kruh měl svou barvu jenom poslední sedmý, byl bílý. „První kruh“, vysvětlovala Ani, „reprezentuje duchovní energii, která byla vysílána z Božského Středu neboli bílého kruhu na počátku svého vývoje do Vesmíru. Toto vědomí duchovní energie prochází vývojem, který symbolicky ukazuje další druhý kruh, kdy se tato energie stává částí hmotné formy, ať je to minerál, hlína, nebo jiná forma. Třetí kruh symbolizuje pobývání této životní a duchovní energie ve formách přírody, jako jsou květiny, stromy, keře a další. Čtvrtý kruh již znamená stav, ve kterém se tato energie vtěluje do formy živočišné, která má velmi mnoho stupňů a do které patří všechna zvířata a živí tvorové, kteří většinou mají možnost pohybu. Pátý neboli modrý kruh symbolizuje opět velmi širokou škálu vtělených bytostí, které již mají ve svém těle astrální duchovní centra, nebo-li čakry, které podle stupně svého duchovního vědomí a životního poznání během inkarnací rozvíjejí a trvale tak otvírají. Jak už víš, je sedm duchovních center, tak jako těchto sedm kruhů. Ta bytost ve Vesmíru, která dosáhla trvalého otevření posledního centra, přichází do šestého stupně. Tento kruh je žlutý nebo zlatý a představuje duchovní vývoj, avšak již v astrálním světě. Tento vývoj, který již probíhá bez hmotného obalu těla, tedy jenom v astrální energii, má opět mnoho stupňů, až nakonec je ukončen vědomím splynutím s Božským Středem Vesmíru, nebo-li bílým a posledním kruhem.

Ten, kdo podle tohoto univerzálního symbolu v sobě uskuteční tyto pravdy, může ve svém vývoji velký skok vpřed, kdy vědomí jeho duše se více otevře, a tak nemusí již procházet zkušenostmi života, protože v tom okamžiku se takové duši dostalo vědomí poznání vývoje a věčné a neměnné existence Božského Středu, ze kterého však veškerá přeměna v celém Vesmíru vychází“. Těmito slovy Ani zakončila svůj výklad symbolu sedmi kruhů, na které se John díval, když naslouchal jejím slovům.

Vešli do malé místnosti ve které byla umístěna velká obrazovka na kterou byly promítány nejrůznější barvy. Chvíli Johnovi trvalo, než začal rozeznávat také kruhy spirály, která se zde stále točila. Avu mu ukázal na malý bílý bod, který se odpojil ze středu spirály. „Tento malý bod znázorňuje duši, která je vymrštěna z Božského Středu jako duchovní energie a také energie života. Nyní se tento bílý bod nachází v prvním kruhu a bude postupně procházet všemi ostatními šesti kruhy, až se opět spojí s Božským Středem, který reprezentuje bílý sedmý kruh. To, co jsi mohl vidět znázorněno v parku, nyní můžeš vidět v pohybu. Všimni si, jak bílý bod na sebe při procházení každým kruhem bere různé barvy těchto kruhů, které představují fyzické formy od nejnižších až po jemnější. Některé barvy tento světlý bod skoro zahalují, ale postupně je odhazuje, aby přijímal barvy stále světlejší a tím duchovnější, až nakonec všechny barvy odhodí a zůstane ve své prvotní bílé podobě a opět se spojí s bílým středem, nebo-li Božským Středem ze kterého vyšel. Mnohým návštěvníkům toto znázornění v pohybu pomáhá rychleji pochopit dlouhý vývoj duše protože z pohledu Božského středu se celý vývoj duše bere jako celek. Naproti tomu intelekt jej vidí jako malé rozkouskované úseky, které jakoby neměly význam, důvod nebo spojitost. Proto vývoj je třeba brát z pohledu věčnosti a kosmických zákonů, kdy zde existuje začátek a konec, mezi kterými leží nepřehledné množství reinkarnací a skoro nepočitatelnost času“.

John sledoval bílý bod, který byl asi v půlce své cesty a uvědomoval si, že takových bodů, symbolizujících duši, jsou ve Vesmíru miliardy a miliardy na nejrůznějších planetách a v nejrůznějších stádiích vývoje. Byl to proces, který opravdu potřeboval skoro čas věčnosti. Od vzniku prvotního počátku, kdy Božský Střed probudil Vesmír k životu, až k svému naplnění, kdy vymrštěné jiskry duší po dlouhém reinkarnačním vývoji a projití šesti vývojovými kruhy opět byly zajedno se zdrojem Světla ze kterého vyšly, neboli s Božským Středem.

Prošli touto částí parku, která byla věnována Božskému Středu, kde byly další znázornění a obrazce, avšak Avu poukázal na pokročilost času dne. Nyní před nimi byla sedmá a poslední brána, do které vešli. Bylo zde velké prostranství prorostlé jenom trávou. Uprostřed stála velká pyramida, tak jak John znal její podobu na obrázcích z Egypta. Ramu vysvětlil, že tvar pyramidy je univerzální vesmírný symbol, který má mnoho významů. „V tomto případě jde o koncentrování duchovní energie, procházející špičkou pyramidy do bodu, který tvoří její střed“, vysvětloval Ramu a pokračoval. „Ti, kdo chtějí, mohou pod vedením duchovního mistra do pyramidy vejít a dojít do síně středu pyramidy, kde je zkoncentrována kosmická duchovní energie. V této síni, která je zcela prázdná, je potom žák uzavřen a jeho úkolem je se odpoutat od fyzického těla a používat jenom svoje astrální tělo, kterým tak může navštívit tajné síně v pyramidě. Při svém návratu do fyzického těla musí popsat duchovním mistrům, co tyto síně obsahují. Jde o prožitek skutečnosti, že zde existuje další duchovní, neboli astrální tělo, ve kterém se duše může stejně tak dobře, nebo ještě lépe pohybovat a vnímat, než v těle fyzickém. Pro tebe, protože jsi zde přítomen ve svém astrálním těle, by tato zkouška neměla význam. Pro mnohé však je tato astrální zkušenost důležitým zážitkem, který jim jedině potvrdí platnost kosmických zákonů“.

Z Parku duchovních nauk vyšli do zahrady rozjímání, kde byly rozmístěny sedátka a také altánky pro ty, kteří chtěli své zážitky a také poznatky promeditovat nebo s někým prohovořit. John uznal, že projít tímto parkem je velkým poznáním duchovních věcí, které jsou zde tak jasně v symbolech znázorněny. John litoval, že nemůže také navštívit další podobné parky, které jsou věnovány dalším oborům a hlavně projevil zájem o park Vesmíru, který, jak slyšel, obsahuje poznatky nejen o jeho zákonech, ale také ukazuje různé stupně života na některých planetách. Oro k tomu dodala, že v galaxiích Vesmíru existuje mezi některými vyspělými civilizacemi informační systém, jehož pomocí znají historii a přítomnost některých planetárních civilizací a společně se dorozumívají a nebo i navštěvují. Avu však opět poznamenal, že denní doba již značně pokročila a je třeba pokračovat dále.

Vstoupili do jednoho altánku, kde se domlouvali, jaký program pro Johna připravit, protože během noci se měl vydat s Avu na svou cestu zpět k planetě Zemi. Avu se zeptal Johna, co by chtěl ještě vidět nebo poznat. Pro Johna to nebyla lehká otázka, avšak po nějaké chvíli odpověděl. „Mluvili jste zde o planetě Aro, která má ještě vyšší stupeň civilizace než je na Logo. Rád bych se dozvěděl něco více o životě na Aro. A možná jako zvláštní přání bych rád slyšel, jak se duchovní mistři z Logo dívají na život na planetě Zemi a zda by také věděli, jak jej vylepšit. To myslím, by bylo vše, protože mi bude trvat dosti dlouho, než všechny dojmy a poznatky z mých dvou cest na Logo si utřídím a v sobě zažiji“.

Po slovech Johna se čtyři duchovní mistři mezi sebou radili a rozhodli, že nejlépe bude, když se vrátí zpět do chrámu Moudrosti a pokusí se spojit s duchovními mistry z planety Aro, zda by jeden z nich se nemohl materializovat v chrámě Moudrosti a odpovědět na Johnovy otázky ohledně života na planetě Aro. A tak se všichni zvedli a společně letěli směrem k chrámu Moudrosti zanechávajíce pod sebou Park duchovních nauk s jeho symboly a vyobrazeními.

Zdroj: www.vesmirni-lide.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář