Křižovatka zvaná Armagedon
1. 1. 2009
Moji milovaní, jsme na cestě ze Sféry Moci do Sféry Lásky. Už jsem o našem putování několikrát psal, ale chcete vědět čím dál víc o místech a událostech, které nás čekají. A skoro jistě neminou, protože naše cesta už nemá příliš odboček.
Je to jako když jedeme autem po dálnici, už víme, kudy se rychle dostat k našemu cíli, už jsme se vymotali ze spleti uliček, už na to můžeme pořádně šlápnout. A teď jedeme jako o závod. Ovšem Lidstvo je spíš jako autobus, kde jen někdo je u volantu a ostatní jsou cestující, a spousta z nich má teď strach z přílišné rychlosti nebo jestli se neřítíme po špatné dálnici, spousta jich nevěří řidičům či navigátorům. Ale už jsme na cestě a dokud se nedostaneme k další odbočce, není cesty zpět. V tuhle chvíli nemůžeme zpomalit, nemůžeme zastavit, nemůže odbočit, nelze se otočit bez rizika havárie. Řítíme se plnou rychlostí k další odbočce historie, které se říká Armageddon.Metafora jízdy autobusu po dálnici je velice trefná a můžete si s ní hrát sami. Jsme na jakési spirituální dálnici, která už nás vede přímo k cíli, ale i na téhle cestě máme spoustu svobody rozhodování, i na téhle dálnici jsou odpočívadla a odstavné pruhy a benzínky, člověk může zastavit své duchovní vozidlo a zmizet v polích nebo spáchat sebevraždu v příkopě a do cíle nikdy nedorazit. Přesto většina lidí, kteří jsou na dálnici, chce dojet tam, kde dálnice končí, někdo jede pomalu se starým autem, někdo frčí ve sporťáku či na motorce. A všichni se teď blížíme ke křižovatce zvané Armageddon.
O téhle události už jsme slyšeli či četli a spousta lidí se jí bojí, ale podívejme se na ní jako na skutečnou křižovatku, na křížení dálnic. Z rovného úseku se stává houšť cest, nadjezdů, podjezdů, křížení a neznalý člověk se tam může snadno ztratit. Ale každý z nás už projel spoustou skutečných dálničních křižovatek a pokud jsme se přeci jen někdy ztratili, vždycky jsme se nakonec našli. Vždycky je to o znalosti toho, kam se chceme dostat a když to víme, tak ukazatele na dálnicích nás tam navedou nebo když blbě odbočíme, tak brzo poznáme, že jedeme jinam. V takovém případě se na další křižovatce otočíme a zkusíme to znova. A tak jak to funguje na našich pozemských silnicích, funguje to i na těch spirituálních. Vjíždějme proto do křižovatky Armageddonu s odvahou a s vědomím, kam chceme odbočit. Náš směr je Sféra Lásky.
Asi už jste slyšeli názor některých našich spolucestujících, že v Armageddonu dálnice končí. Ti lidé mají pravdu, dálnice zvaná Sféra Moci dále nevede. Ale tuhle dálniční síť navrhnul a postavil velký architekt, který vytvořil cesty dál. Vím to, mám mapu. V Armageddonu není velká černá jáma, do které padají auta, je to prostě křižovatka, kde začíná dálnice zvaná Sféra Lásky. Samozřejmě jsou tam i další odbočky, ale jen na nás teď záleží, kam ten náš autobus zvaný Lidstvo nasměrujeme.
Klíčové je, že už teď víme, KDE na dálnici jsme, KAM chceme jet, a taky JAK se tam můžeme dostat. Zopakujme si to.
Jsme ve Sféře Moci, zaujati volbami, které jsou před nás kladeny. Volíme mezi svobodou a útlakem, mezi pravdou a lží, mezi dobrem a zlem, mezi světlem a tmou. Volíme, ale vždy, když se rozhodneme pro jedno, stvoříme i to druhé. Brzo se dostaneme do místa a času, kde naše volby skončí, všechno bude dobré nebo zlé, všechno bude pravda nebo lež, všude bude jen svoboda nebo jen útlak. Tomuto místu a času se říká Armageddon a tady Sféra Moci končí. Nebudeme se moci rozhodnout, protože variant bude nekonečně nebo nebude žádná. Zůstaneme tedy uprostřed, bez rozhodnutí, vrátíme se sami k sobě, do svého nitra do svého srdce. A v ten čas, když každý z nás řekne: „Já chci....“, se Sféra Moci rozpadne.
Napsal jsem jen „Já chci...“ Ty tři tečky jsou vaše, moji milovaní, to je vaše osobní odpověď. A na vaší indiviuální odpovědi záleží, KAM se ten náš autobus vydá dál. Souhrn všech našich odpovědí jsem nazval Sférou Lásky, která je právě z nich vytvořena. Ve Sféře Lásky neexistují žádné volby, nemusíme se rozhodovat pro jednu nebo druhou stranu, existuje zde jen jediná strana, ta uvnitř našeho srdce – láska, jednota, Bůh, život. Každý z nás má v sobě absolutní a nezpochybnitelný záměr „Já chci...“ S odvahou ho přijměme a nahlas vyslovme, je důležité slyšet navzájem své záměry, z jejich propojení totiž vzniká Sféra Lásky, kde záměr jednoho člověka navazuje na druhého, vzájemně se doplňujeme, podporujeme, rozvíjíme a překračujeme a tvoříme záměry společné, TAK tvoříme společný život, Lidstvo či Novou Zemi.
zdroj: Ilumauir - www.cestydusi.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
